9 C 165/2021-21 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná pomocí prostředků umožňujících dálkovou komunikaci požádala dne [datum] žalobkyni na jejích internetových stránkách [webová adresa] o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž následně došlo k vyhotovení úvěrové smlouvy po vyplnění příslušného formuláře a k jejímu podpisu PIN kódem, který byl žalované zaslán na její telefonní číslo. Tímto došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve lhůtě splatnosti tj. do 7. 12. 2019 formou třech měsíčních splátek včetně souhrnného poplatku ve výši 6 000 Kč a současně tímto vyjádřila souhlas se všemi smluvními podmínkami. Žalovaná se pak následně dostala do prodlení, když na celkovou částku uhradila pouze 4 000 Kč po lhůtě splatnosti, přičemž tato částka byla použita na úhradu smluvní pokuty a na účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované. Žalovaná poté již na svůj závazek nic neuhradila a zůstala tímto neuhrazena jistina ve výši 10 000 Kč, poplatek ve výši 6 000 Kč a zbytek účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 1 530 K, neboť celkové náklady představovaly částku 2 000 Kč za 4 zaslané výzvy x 500 Kč dle úvěrové smlouvy. 3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytla prostředky umožňujícími dálkovou komunikaci žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěrovou částku včetně poplatku žalobkyni řádně a včas vrátit třemi měsíčními splátkami, přičemž splatnost poslední splátky měla nastat 7. 12. 2019. V uvedené lhůtě splatnosti však žalovaná svůj závazek neuhradila. V průběhu smluvního vztahu žalovaná uhradila pouze částku 4 000 Kč, kterou poté žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními použila na úhradu vyčíslené smluvní pokuty za nedodržení smluvních podmínek a zbytek pak žalobkyně použila na částečnou úhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s upomínáním žalované k řádnému splácení, k čemuž mělo dojít výzvami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy po 500 Kč dle článku 2.5 úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní, nečinná a proti žalobním nárokům nevznesla žádné námitky, vycházel soud při hodnocení věci ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, na základě kterých dospěl k závěru, že žalovaný nárok má oporu v připojených důkazech, přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaná úvěrovou částku neobdržela, případně ji řádně a včas uhradila. Ze všech výše uvedených důvodů pak soud v plném rozsahu vyhověl. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, což představuje odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč.