9 C 173/2021-32 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně svou žalobou požadovala, aby bylo soudem uloženo žalovanému vyklidit garáž bez č.p./č.e., která stojí na pozemku [číslo] která je ve vlastnictví žalobkyně a je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro kat. Území a obec Podbořanský Rohozec. Žalovaný uvedenou garáž užívá bez právního důvodu, neboť mezi účastníky nebyla na užívání této garáže nikdy sepsána nájemní smlouva. Žalovaný dříve užíval objekty plechových garáží stojící na pozemku [číslo] na základě nájemní smlouvy, která však byla následně žalobkyní vypovězena, neboť se jednalo o tzv. černé stavby bez řádného povolení, které se již navíc nacházely v havarijním stavu, a proto musela žalobkyně přikročit k jejich likvidaci. Žalovaný pak, až po opakovaných urgencích k vyklizení, plechovou garáž vyklidil v květnu 2021, avšak své věci si pouze přesunul do zděné garáže stojící na pozemku [číslo] která nebyla uzamčena a byla využívána žalobkyní např. K uskladnění posypových hmot na zimní období apod. Po nastěhování svých věcí pak žalovaný tuto garáž uzamkl, takže žalobkyně již od té doby nemá do garáže přístup. Některé ze zděných garáží na pozemcích [číslo] až [anonymizováno] byly, a dosud ještě jsou, nabízeny k prodeji za cenu 50 000 Kč, nicméně žalovaný o žádnou z těchto garáží neprojevil vážný zájem. Vzhledem k tomu, že žalovaný nadále užívá nemovitý majetek žalobkyně bez právního důvodu a na opakované výzvy k vyklizení a předání nereaguje, nezbylo žalobkyni než se svého oprávněného nároku na vyklizení předmětné garáže domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k věci samé vyjádřil v tom smyslu, že měl v úmyslu původní plechovou garáž odkoupit, případně opravit, ale toto mu nebylo umožněno, a tak si své věci, po obdržení výpovědi z nájmu plechové garáže, přesunul do zděné a chtěl se pak zase vrátit do plechové, které však mezitím nechala žalobkyně odstranit. Rovněž zdůraznil, že dlouhodobě kritizoval přístup žalobkyně, že se o objekty plechových ani zděných garáží řádně nestarala a plechové garáže poté nechala bezdůvodně odstranit. 3. Soud ve věci provedl všechny účastníky předložené důkazy, ze kterých učinil příslušná zjištění: 4. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] soud zjistil, že parcela [číslo] na které stojí garáž bez čp/če, zapsaná u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Žatec, pro kat. Území a obec Podbořanský Rohozec, je majetkem žalobkyně. 5. Z výzvy k vyklizení ze dne [datum] a přiloženého podacího lístku soud zjistil, že touto výzvou sděluje žalobkyně žalovanému, že předmětnou garáž užívá bez právního důvodu a že má tuto vyklidit a předat do 30 dnů. 6. Ze zápisu z ustavující schůze zasedání zastupitelstva obce Podbořanský Rohozec soud zjistil, že za žalobkyni je oprávněn jednat starosta [jméno] [příjmení]. 7. Z dopisu se dne [datum] má soud za zjištěno, že tímto byl žalovaný ze strany žalobkyně upozorněn na jeho povinnost vyklidit plechovou garáž do [datum] a současně byl informován o možnosti odkupu některé ze zděných garáží na parcelách [číslo] až [anonymizováno]. 8. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný kritizoval údržbu plechových garáží s tím, že by si tuto sám opravil nebo odkoupil. 9. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] obdržel výpověď nájemní smlouvy garáže, se kterou nesouhlasí. Dále pak žalovaný podrobuje kritice vedení obce. Z následné reakce žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně považuje výpověď za platnou a že garáž má žalovaný předat vyklizenou do [datum]. 10. Z pozvánky ze dne [datum] k jednání má soud za zjištěno, že tato byla k jednání ohledně nájmu garáže. 11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto žalovaný vyčítá vedení obce zanedbání péče o zděné garáže a jejich okolí a odmítá její odkoupení. Tatáž kritika je dále obsažena rovněž v předchozím dopise ze dne [datum]. 12. Z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný si je vědom toho, že disponuje nájemní smlouvou na plechovou garáž a nikoli na zděnou na parcele [číslo]. 13. Z výpovědi nájmu ze dne [datum] plyne, že žalovaný měl uzavřenou nájemní smlouvu na garáž ze dne [datum], přičemž je zde chybně uvedeno, že se nájemní vztah týkal garáže na parcele [číslo]. Dále pak že je povinen garáž vyklidit do 7 dnů od skončení výpovědní lhůty. Následně pak dopisem ze dne [datum] došlo k prodloužení této lhůty do [datum]. 14. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto žalobkyně informuje žalovaného, že bylo zastupitelstvem rozhodnuto o odstranění stavby plechových garáží, a proto je povinen tuto vyklidit a předat do [datum]. 15. Z nájemní smlouvy uzavřená dne [datum] dle zákona č. 116/1990 Sb. soud zjistil, že touto smlouvou byla žalovanému pronajata garáž o výměře 25 m² stojící na parcele [číslo] na dobu neurčitou za nájemné ve výši 61 Kč měsíčně. 16. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] byla zjištěna obvyklá cena jedné zděné garáže ve výši 50 000 Kč. 17. Na základě výše uvedených důkazů a z nich učiněných skutkových zjištění ve spojení se skutkovými tvrzeními účastníků, má soud za prokázána následující skutkový stav: žalovaný se na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] stal nájemcem plechové garáže stojící na pozemku ve vlastnictví žalobkyně [číslo]. Z této nájemní smlouvy byla žalovanému dána výpověď dne [datum] z toho důvodů, že se jednalo o stavby uskutečněné bez patřičných povolení a jejich stav byl havarijní, proto bylo rozhodnuto o odstranění těchto staveb. Žalovaný byl vyzván k vyklizení garáže původně do 7 dnů od uplynutí výpovědní lhůty, nicméně tato lhůta byla následně několikrát prodloužena. Žalovaný měl následně možnost odkoupit zděnou garáž za 50 000 Kč, čehož nevyužil. Plechovou garáž žalovaný následně vyklidil až v květnu 2021 a své věci si přestěhoval do zděné garáže stojící na parcele [číslo] kterou uzamkl a odmítl ji vyklidit, přičemž si byl vědom toho, že k užívání této garáže mu nesvědčí žádný právní titul. 18. Podle § 1011 OZ vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. 19. Podle § 1012 OZ má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. 20. Podle § 987 OZ je držitel ten, kdo vykonává právo pro sebe. 21. Podle § 989 odst. 1 OZ vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. 22. Podle § 991 OZ je držba řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem. 23. Podle § 992 odst. 1 OZ kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. 24. Podle § 1003 OZ držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 25. Na základě provedených důkazů, skutkových zjištění učiněných z jednotlivých provedených důkazů, prokázaného skutkového stavu a za použití výše uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že jí svědčí vlastnické právo k pozemku [číslo] včetně zděné garáže, která se na tomto pozemku nachází. Rovněž tak bylo v této souvislosti prokázáno, že je oprávněným držitelem této nemovitosti. Ze skutkových tvrzení žalobkyně a současně i z důkazů předložených žalovaným (viz např. e-mail ze dne [datum] a výzev k vyklizení) pak má soud za prokázáno, že ze strany žalovaného došlo k narušení vlastnického práva a oprávněné držby žalobkyně předmětné nemovitosti tím, že po vyklizení plechové garáže, z jejíhož nájmu dostal výpověď, si své věci přestěhoval do nemovitosti žalobkyně, kterou uzamkl a znemožnil žalobkyni dále užívat majetek v jejím vlastnictví s tím vědomím, že k užívání této nemovitosti mu nesvědčí žádný právní důvod (existence nájemní smlouvy. Za této situace pak soudu nezbylo, než žalobě v plném rozsahu vyhovět a uložit žalovanému garáž bez čp./če. stojící stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Podbořanský Rohozec u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Žatec vyklidit. 26. Ve výroku rozsudku byla, v době jeho vyhlášení, lhůta pro vyklizení nemovitosti stanovena podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. do [datum] ve prospěch žalovaného tak, aby na vyklizení měl dostatek času. Nicméně vzhledem k tomu, že v době písemného vyhotovení rozsudku tato lhůta již uplynula, zůstává tak žalovanému zachována zákonná lhůta pro vyklizení a předání předmětné nemovitosti podle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 27. Výrok o náhradě nákladů řízení je důsledkem aplikace § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný