9 C 208/2021-23 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 64 607,85 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná následně zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 20 200 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 2 512 Kč s tím, že na tento svůj závazek uhradila pouze 12 636 Kč. Dále pak žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum] [číslo] na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit včetně souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 917 Kč formou pravidelných 60 týdenních splátek po 316 Kč, přičemž na tento úvěr uhradila celkem pouze 1 376 Kč. Se zbytkem uvedených úvěrů se žalovaná dostala do prodlení a do dne podání žaloby již na tyto úvěry nic neuhradila, a to ani po zaslané předžalobní výzvě ze dne [datum]. V souvislosti s poskytnutím prvního úvěru z důvodu prodlení žalované žalobkyně dále uplatňuje sankční ujednání ve formě smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč. 3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč společně se souhrnným poplatkem ve výši 20 200 Kč, tj. celkem se žalovaná zavázala uhradit 45 200 Kč formou pravidelných měsíčních splátek a že na tento svůj závazek žalovaná uhradila pouze 12 636 Kč s tím, že rozdíl obou částek představuje žalovanou výši 31 642 Kč. Dále má soud za prokázáno, že v rámci této úvěrové smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno sankční ujednání ve formě smluvní pokuty pro případ prodlení s řádným splácením, což žalobkyně uplatnila kapitalizovanou částkou 5 000 Kč, jejíž výše není v rozporu s příslušným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně na základě druhé úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč za souhrnný poplatek 8 917 Kč, tj. celková výše úvěru byla stanovena částkou 18 917 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit formou pravidelných týdenních splátek, přičemž žalovaná měla na tento úvěr uhradit pouze částku 1 376 Kč s tím, že rozdíl obou částek představuje žalovanou výši 17 081 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní, nečinná a proti žalobním nárokům nevznesla žádné námitky, vycházel soud při hodnocení věci ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, na základě kterých dospěl k závěru, že žalovaný nárok má oporu v připojených důkazech, přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaná úvěrové částky neobdržela, případně je řádně a včas uhradila. Ze všech výše uvedených důvodů pak soud v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 14 866,50 Kč, což je odměna za 2,5 úkonu právní služby po 3 700 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH 2 131,50 Kč a soudní poplatek ve výši 2 585 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.