9 C 229/2020-29 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 960 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] poskytující úvěry pod obchodní značkou [anonymizováno] dne [datum] se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve výši 12 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 3 960 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit v celkové výši 15 960 Kč nejpozději do 11. 8. 2018. Žalovaná se pak s řádným splácením svého závazku dostala do prodlení, když na svůj závazek ničeho neuhradila, ani ve lhůtě splatnosti, ani poté, přičemž žalované byl ze strany poskytovatele celý úvěr vyplacen na jí uvedený bankovní účet. Pohledávka byla následně převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na současnou žalobkyni, která následně žalovanou vyzvala k řádnému uhrazení svých závazků, k čemuž však nedošlo ani zčásti. 2. Žalovaná se z původně nařízeného jednání na [datum] omluvila ze zdravotních důvodů, k čemuž přiložila doklad o dočasné pracovní neschopnosti, nicméně zde bylo uvedeno datum poslední kontroly [datum], nicméně soud žalované vyšel vstříc a jednání odročil na [datum]. Dne [datum] se žalovaná telefonicky omlouvala, že se následujícího dne nemůže dostavit k jednání, neboť má nemocné děti a musí o ně pečovat. Opětovně tedy požádala o odročení jednání s tím, že obratem zašle soudu lékařské potvrzení o jí tvrzených skutečnostech. Do doby zahájení dalšího jednání však soud od žalované žádné potvrzení neobdržel, ani následně. Z tohoto důvodu již nebyla žádost o odročení posouzena jako důvodná a v souladu s ustanovením § 119 odst. 1 o.s.ř., a proto jednání proběhlo bez účasti žalované. K nárokům samotným, které jsou uplatněny v žalobě, se žalovaná po celou dobu řízení žádným způsobem nevyjádřila. 3. Soud v rámci jednání dne [datum] provedl tyto důkazy: informační karta klienta s osobními údaji, standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru ze dne [datum] na částku 12 000 Kč, za poplatek 3 960 Kč se splatností do 9. 8. 2018, stručné informace o úvěru s uvedenou splatnosti do 11. 8. 2018, potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku, předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku. Z úvěrové smlouvy má soud za prokázáno, že tato byla řádně a platně uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně podle § 2 395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru s tím, že na základě této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr, a to ve výši 12 000 Kč za poplatek v celkové výši 3 960 Kč, tj. celková částka splatná spotřebitelem činila 15 960 Kč, a žalovaná se zavázala tuto celkovou částku řádně a včas uhradit do doby splatnosti, tj. do 11. 8. 2018. Soud má za to, že žalovaná byla o všech skutečnostech týkajících se spotřebitelské smlouvy náležitě informována, neboť jí byly předloženy veškeré detailní informace, které vyžaduje zákon 257/2016 Sb. Toto plyne z předložených standardních informací o spotřebitelském úvěru, samotné úvěrové smlouvy a ze stručné informace o úvěru. Skutečnost, že byla žalované vyplacena celá úvěrová částka, pak dále vyplývá z potvrzení o vyplacení úvěru, ze kterého má soud za prokázáno, že úvěr byl žalované na jí uvedený bankovní účet zcela vyplacen dne [datum]. Dále ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a absence jakéhokoliv vyjádření ze strany žalované, má soud za prokázáno, že žalovaná tuto částku ve lhůtě splatnosti ani později neuhradila ani zčásti, a to jak původnímu poskytovateli úvěru, tak i současné žalobkyni. S ohledem a to tedy soud považuje skutková tvrzení v žalobě za dostatečně prokázána. Rovněž tak soud považuje za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně souvisejících listin. Na základě výše uvedených skutečností pak tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což tvoří odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.