9 C 24/2021-40 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 523,16 Kč příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 1 200 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve lhůtě splatnosti do 14. 1. 2019 včetně poplatku za poskytnutí úvěru tak, že žalovaný měl celkem uhradit částku 2 523,16 Kč. Dne 17. 12. 2018 byla úvěrová částka zaslána na žalovaným uvedený účet, nicméně žalovaný celkovou splatnou částku neuhradil ani zčásti. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na současnou žalobkyni. Ani po této změně a následné předžalobní výzvě žalovaný svůj závazek ani zčásti neuhradil. 2. V průběhu řízení se žalovaný k žalobě a požadovaným nárokům nijak nevyjádřil a současně byl nekontaktní a jinak nečinný. 3. Soud v rámci jednání dne [datum] provedl tyto důkazy: smlouva o úvěru ze dne [datum] na částku 1 200 Kč, celkem splatných 2 559,98 Kč, lhůta splatnosti 14. 1. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku, předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek. Z úvěrové smlouvy má soud za prokázáno, že tato byla řádně a platně uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně podle § 2 395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru s tím, že na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr, a to ve výši 1 200 Kč za poplatek v celkové výši 1 323,16 Kč, tj. celková částka splatná spotřebitelem činila 2 523,16 Kč, a žalovaný se zavázal tuto celkovou částku řádně a včas uhradit do doby splatnosti, tj. do 14. 1. 2019. Soud má za to, že žalovaný byl o všech skutečnostech týkajících se spotřebitelské smlouvy náležitě informována, neboť mu byly předloženy veškeré detailní informace, které vyžaduje zákon 257/2016 Sb. Toto plyne z textu samotné úvěrové smlouvy. Skutečnost, že byla žalovanému vyplacena celá úvěrová částka, pak dále vyplývá ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z absence vyjádření žalovaného, z čehož má soud za prokázáno, že úvěr byl žalovanému na jím uvedený bankovní účet zcela vyplacen dne 17. 12. 2018. Dále ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a absence jakéhokoliv vyjádření ze strany žalovaného, má soud za prokázáno, že žalovaný tuto částku ve lhůtě splatnosti ani později neuhradil ani zčásti, a to jak původnímu poskytovateli úvěru, tak i současné žalobkyni. S ohledem na to tedy soud považuje skutková tvrzení v žalobě za dostatečně prokázána. Rovněž tak soud považuje za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně souvisejících listin. Na základě výše uvedených skutečností pak tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.