9 C 263/2021-22 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 519,94 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které pak žalovaný vyčerpal částku 17 519,94 Kč, kterou měl poskytovali vrátit nejpozději do [datum] způsobem uvedeným ve smlouvě. Žalovaný se však následně dostal do prodlení, kdy uvedeno úvěrovou částku poskytovateli řádně a včas v plné výši nevrátil, a to ani po následných upomínkách. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému řádně oznámeno. Po zohlednění plateb na uvedený úvěr zbývá uhradit částka 10 519,94 Kč. S touto částkou žalovaný zůstává v prodlení, a to i po oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvě ze dne [datum]. 3. K nárokům samotným, které jsou uplatněny v žalobě, se žalovaný po celou dobu řízení žádným způsobem nevyjádřil. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že úvěrová smlouva byla řádně a platně uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně podle § 2 395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru s tím, že na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský revolvingový úvěr, který žalovaný vyčerpal v částce 17 519,94 Kč a měl jej vrátit ve lhůtě splatnosti tj. do 29. 7. 2020. Soud má za to, že žalovaný byl o všech skutečnostech týkajících se spotřebitelské smlouvy náležitě informován, neboť mu byly dány k dispozici veškeré detailní informace, které vyžaduje zákon 257/2016 Sb. Dále ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a absence jakéhokoliv vyjádření ze strany žalovaného, má soud za prokázáno, že žalovaný úvěrovou částku ve lhůtě splatnosti ani později zcela neuhradil, a to jak původnímu poskytovateli úvěru, tak i současné žalobkyni. S ohledem a to tedy soud považuje skutková tvrzení v žalobě za dostatečně prokázána. Rovněž tak soud považuje za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně souvisejících listin. Na základě výše uvedených skutečností pak tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což tvoří odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.