1 C 136/2022-93 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku výše uvedenou s tím, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, které poskytuje prostřednictvím internetového portálu [webová adresa]. Dne [datum] provedla žalovaná za účelem získání úvěru od žalobkyně registraci na Portálu žalobkyně a následně za účelem ověření svého bankovního účtu uhradila dne [datum] registrační poplatek ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet společnosti [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo] a účelem platby "Potvrzuji sml. [kód smlouvy] [anonymizována dvě slova] ". Tímto projevila svůj souhlas s obchodními podmínkami žalobkyně, přičemž skutečnost o provedení registrace a ověření bankovního účtu byla žalované potvrzena dne [datum] [čas] zasláním zprávy ze strany žalobkyně. Následně byla na základě provedené registrace žalované na Portálu dne [datum] mezi žalobkyní a žalované uzavřena prostředky komunikace na dálku Rámcová smlouva o úvěru s CRSP kódem [kód smlouvy] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Rámcová smlouva“), přičemž dle [číslo listu] [číslo] uvedené Rámcové smlouvy platí, že„ Tím, že Klient zaplatil Registrační poplatek s uvedením správných platebních údajů a Úvěrující tento Registrační poplatek zaúčtoval, se považuje [anonymizováno] za potvrzenou a uzavřenou oběma Stranami prostřednictvím Elektronických kanálů.“ žalobkyně řádně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy prověřila a posoudila úvěruschopnost žalované, a to posouzením příjmů žalované dle výpisu z účtu žalované a vyhledáním žalované v nebankovním registru, insolventním rejstříku a exekučním rejstříku. Dle výpisu z účtu žalované za období [číslo] činil celkový příjem žalované částku ve výši [částka], za období [číslo] činil celkový příjem žalované částku ve výši [částka], za období [číslo] činil celkový příjem žalované částku ve výši [částka]. Žalobkyně též provedla lustraci žalované v nebankovním registru dostupném na adrese [webová adresa]. Následně byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s [číslo] (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Žalobkyně na základě žádosti žalované [číslo] žalované poskytla dne [datum] úvěr ve výši 3 500 Kč (dále jen„ Úvěr“). Žalovaná se Smlouvou o úvěru zavázala žalobkyni vrátit Úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 1 050 Kč, tj. celkem částku ve výši 4 550 Kč nejpozději do dne 20.10.2018, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Úvěr poskytnutý žalobkyní žalované byl dle Smlouvy o úvěru splatný dne [datum]. Dne 9.11.2018 podala žalovaná žádost o prodloužení termínu splatnosti, čímž byla lhůta splatnosti prodloužena do 9.12.2018. Na základě žádosti žalované byla dne 9.11.2018 uzavřena Smlouva o prodloužení splatnosti úvěru [číslo]. Na základě Smlouvy o prodloužení splatnosti úvěru se žalovaná zavázala zaplatit půjčenou částku ve výši 3 500 Kč spolu s úrokem dle zápůjční úrokové sazby ve výši 1 050 Kč, tj. celkem částku ve výši 4 550 Kč do 9.12.2018. Žalovaná však ve sjednané lhůtě splatnosti ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požaduje též zaplacení částky ve výši 1 750 Kč na základě čl. [číslo] [číslo] vzniklé sazbou 0,1 % denně z částky 3 500 Kč za dobu od 10. 12. 2018 do 4. 12. 2021 a zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši počínaje dnem následujícím po sjednaném dni splatnosti. Dle čl. [číslo] smlouvy o úvěru požaduje žalobkyně dále zaplacení zůstatku částky 2 401 Kč ve výši 401 Kč, kdy tento nárok je specifikován jako náklad na předání úvěru k mimosoudnímu vymáhání a zohledňuje částku 2 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni uhradila dne [datum]. Žalobkyně předala úvěr [právnická osoba] a.s. dne [datum] za účelem pokusu o mimosoudní vymožení úvěru. Uplatnila dále též nárok na zaplacení pohledávek vyčíslených dle čl. čl. [číslo] 2 smlouvy označených jako náklady na mimosoudní vymáhání v částce 1 700 Kč (700 + 500 +500). Z vyčíslených nákladů na vymáhání v celkové výši 4 101 Kč požaduje zaplatit 2 101 Kč, když ve prospěch těchto nákladů započetla platbu žalované ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč. K zaplacení výše uvedených pohledávek nedošlo ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 4. 2021. Soud žalobě vyhověl v celém rozsahu platebním rozkazem, který se nepodařilo žalované doručit a byl proto zrušen. Poté bylo ve věci nařízeno jednání na den [datum]. Žalobkyně se k jednání nedostavila a svoji neúčast řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač jí předvolání k jednání bylo doručeno do vlastních rukou dne 25. 8. 2022. Soud proto ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když vycházel z předložených listinných důkazů, které pro posouzení věci považoval za postačující. Soud při posouzení skutkového stavu vycházel z předložených listinných důkazů a to výpisů z účtu žalované za měsíc červen, červenec a srpen, pravidel žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti zájemce o úvěr, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], čestného prohlášení, potvrzení o platbě, rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], přehledu bezhotovostních pohybů na účtě, předžalobní výzvy ze dne [datum], elektronické komunikace žalobkyně, posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, zprávy [právnická osoba], ze dne [datum]. Pokud jde o rámcovou úvěrovou smlouvu ze dne [datum], shledal soud, že jde o listinu, na níž je podpis žalované nahrazen odkazem na IP adresu. Stejné zjištění soud učinil, i pokud jde o smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. V posuzovaném případě žalobkyně uplatněné nároky odvozuje z tvrzení, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalovaná měla zavázat k vrácení poskytnuté částky 3 500 Kč do 9. 12. 2018 a k zaplacení poplatků za poskytnutí úvěru 1 050 Kč. Současně se měla zavázat hradit též v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zaplatit též náklady spojené s uplatněním pohledávky požadované v částce 2 401 Kč z celkové částky 4 401 Kč. Soud shledal, že uvedení IP adresy na místě podpisu smluvní strany není údajem způsobilým nahradit podpis dotčené smluvní strany. Shledal proto, že jde o smlouvy žalovanou nepodepsané a z předložených smluv proto nebylo možno učinit jednoznačný závěr o obsahu vzájemných ujednání smluvních stran, z nichž se nároky žalobkyně odvíjejí a žádným důkazem nebylo prokázáno, že se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru v tvrzené výši, náklady na vymožení pohledávky, popř. smluvní pokuty. Z tvrzení žalobkyně a listin, které žalobkyně předložila, soud uzavřel a vzal za prokázané, že žalovaná uhradila žalobkyni 2 000 Kč. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Aby soud předcházel vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 118a, § 119a o.s.ř.. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil předložené znění smlouvy o úvěru, z něhož žalobkyně své nároky odvozuje. [právnická osoba] bylo prokázáno, že částka 3 500 Kč byla žalobkyní na účet žalované vyplacena. Žalovaná se k jednání nedostavila a jiný důvod plnění neoznačila. Soud se zabýval i tím, zda lze nárok či jeho část žalobkyni přiznat z jiného právního důvodu a to jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Soud proto shledal na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 1 500 Kč (3 500 – 2 000 Kč) a uložil jí proto povinnost k zaplacení této částky včetně úroku z prodlení počínaje dnem následujícím po doručení žaloby soudem, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalované byla jiná výzva doručena. Důsledně tomu pak ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud poukazuje na skutečnost, že ze strany žalobkyně nebyla řádně ověřena schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit, když žalobkyně sice provedla formálně zkoumání úvěruschopnosti žalované, avšak soustředila se především na příjmy