1 C 256/2022-55 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 485 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa]. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny za fakturační období od 1.12.2018 do 21.12.2018 při spotřebě celkem 0,112 MWh ve výši 419 Kč, fakturou [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy. Žalovaný stanovenou dobu splatnosti 22.1.2019 nedodržel a ve prospěch této pohledávky ničeho neuhradil. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa]. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému sdružené dodávky elektřiny za fakturační období od 27.2.2019 do 3.5.2019 při spotřebě 1,717 MWh částku 4 399 Kč, fakturou [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené dodávky elektřiny. Dluh se stal splatným 22.5.2019. Dále ve vztahu k odběrnému místu [adresa] právní předchůdce žalobkyně vyúčtovala žalovanému sdružené dodávky elektřiny za období od 4.5.2019 do 10.10.2019 při spotřebě 1,468 MWh ve výši 4 667 Kč na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dluh se stal splatným 30.10.2019. Žalovaný ve prospěch těchto pohledávek neuhradil ničeho. Dne [datum] uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě předmětná pohledávka přešla na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], když postupní smlouva se stala účinnou [datum] po připsání kupní ceny na účet právního předchůdce žalobkyně. Žalovanému byla 25.5.2021 zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaný ani poté ničeho neuhradil. 2. Soud v řízení postupoval a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], smlouvy ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, ceníku, lze učinit závěr, že se společnost [právnická osoba] smlouvou ze dne [datum] jako obchodník zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouvou ze dne [datum] se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa]. Z faktury [číslo] detailního rozpisu vyúčtování soud zjistil, že touto fakturou právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému za dobu 1.12.2018 do 21.12.2018 při spotřebě celkem 0,112 MWh ve výši 419 Kč. Dále fakturou [číslo] vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 4 399 Kč za spotřebovanou energii v množství 1,717 MWh za fakturační období od 27.2.2019 do 3.5.2019 se splatností do 22.5.2019. Fakturou [číslo] vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému za spotřebovaných 1,468 MWh elektrické energie částku ve výši 4 667 Kč za období od 4.5.2019 do 10.10.2019. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 25.5.2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému zaplacení dlužných částek. Dle poštovního podacího lístku byla upomínka téhož dne odeslána na adresu žalovaného. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dodatků ke smlouvě o postoupení pohledávek z [datum], [datum] a [datum], včetně přílohy, potvrzení o zaplacení kupní ceny z [datum], oznámení ze dne 24.5.2021, lze učinit závěr, že společnost [právnická osoba] postoupila výše uvedené pohledávky žalobkyni a postoupení oznámila žalovanému. 5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud shledal po právní stránce, že v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla uzavřena mezi účastníky smlouva kupní, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala k dodávce elektřiny do odběrného místa určeného žalovaným a k dalším službám a žalovaný se zavázal zaplatit za tyto dodávky a služby úplatu. Spotřebovaná elektřina byla vyúčtována shora uvedenými fakturami, které ve lhůtě splatnosti nebyly žalovaným zaplaceny. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužné částky za dodávky elektřiny uhradil. Soud proto shledal nárok žalobkyně ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku po právu a důsledně tomu uložil žalovanému povinnost k jeho zaplacení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla plný úspěch. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Soud má za to, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V posuzovaném případě se dle soudu jedná o tzv.„ formulářovou žalobu“ mající podobu využitého (ustáleného) vzoru, kterou je uplatňován nárok vůči spotřebiteli ze smlouvy o dodávce energií (skutkově i právně obdobné věci), kdy je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem, současně vymáhané plnění nepřesahuje 50 000 Kč. Tato právní úprava vychází ze skutečnosti, kdy pro advokáta žalobce je méně náročné provádění opakujících se úkonů právní služby než v případě individuálně specifikované věci. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.. 9. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.