13 C 124/2021-37 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se svým návrhem domáhala uhrazení částky 2 160 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 291,09 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že v souladu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně jej dle shora citovaného zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s tím, že na adrese [adresa žalovaného], bydlí zde jeho bývalá manželka. Není vlastníkem televizního přijímače. Doručované písemnosti mu byly doručeny fikcí na adresu jeho trvalého bydliště, přestože má zřízenu datovou schránku právě pro účely doručování. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně zaslala dopisem ze dne 2. 7. 2018 žalovanému výzvu k přihlášení poplatníka ČT s tím, že žalovaný na adrese [adresa žalovaného], odebírá elektrickou energii, ale není mezi plátci televizních poplatků. Výzva byla žalovanému doručena uložením na adresu trvalého bydliště. Žalovaný byl evidován jako poplatník televizních poplatků v lednu 2019, o čemž byl informován dopisem ze dne 31.1.2019. Žalovaný byl dále vyzýván k úhradě dluhu společností Česká pošta, s.p., oddělení DINO dopisy ze dne 18. 5. 2021 a 8. 3. 2021, výzvy byly doručeny na adresu trvalého bydliště žalovaného uložením zásilky. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobce svou žalobou proti žalovanému domáhá podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích zaplacení televizního poplatku. Žalobkyni se nepodařilo prokázat tvrzení, že žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval na výzvu žalobkyně, na základě které byl zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, resp. že mu tato výzva byla řádně doručena. Žalobkyně jako orgán veřejné moci má zjistit, zda příslušný subjekt, se kterým komunikuje, má zřízenu datovou schránku, a to zejména v případech, kdy s případným nereagováním na výzvu obsaženou v doručované písemnosti je spojen následek spočívající v zařazení subjektu do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně vzdala účasti na jednání, nemohla být soudem v průběhu jednání poučena podle § 118a odst. o.s.ř. tak, aby doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy potřebné k jejich prokázání. Svého procesního práva se tak vzdala a nese tak následky ve formě věcně nepříznivého rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.