13 C 74/2020-126 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude žalované uložena povinnost vyklidit nemovitou věc, a to pozemek par. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] (dále jen jako„ Nemovitost“) a vyklizenou Nemovitost předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně k věci dále uvedla, že žalovaná v Nemovitosti užívá pouze„ bytovou jednotku“ v 1. nadzemním podlaží s okny do [ulice] ulice a společné prostory Nemovitosti, přičemž neexistuje prohlášení vlastníka, kterým by došlo k vymezení konkrétním jednotek. Žalobkyně argumentovala tím, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla Nemovitost do svého výlučného vlastnictví od [jméno] [jméno] jako prodávajícího. Žalovaná přitom bez právního titulu užívá za účelem bydlení v Nemovitosti prostor o velikost přibližně [výměra]. Žalobkyně již v minulosti žalovanou vyzvala k vyklizení nemovitosti, žalovaná tak však neučinila, ani nedoložila titul, který by jí opravňoval k užívání Nemovitosti. Žalobkyně současně podotkla, že vzhledem k přítomnosti žalované nemůže Nemovitost dále pronajímat, čímž jí uchází zisk, žalovaná navíc v Nemovitosti bezplatně užívá energie. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení Nemovitosti před podáním projednávané žaloby dopisem ze dne [datum] s tím, že žalovaná této výzvě nevyhověla a nadále Nemovitost užívá bez právního důvodu. 2. Žalovaná se k projednávané žalobě vyjádřila s tím, že uplatněný nárok neuznává a uvedla, že ohledně vlastnického práva k Nemovitosti se vede řízení u [název soudu], když její syn, [jméno] [jméno], má za to, že smlouva o převodu nemovitosti, kterou se žalobkyní uzavřel, je neplatná. Má tedy za to, že žaloba není důvodná, neboť jejímu synu nadále svědčí vlastnické právo k Nemovitosti, právo užívat byt nacházející se v Nemovitosti proto odvozuje od vlastnického práva svého syna. Žalovaná dále uvedla, že by se soud měl zabývat také sociálním hlediskem věci, když upozornila na svůj špatný zdravotní stav a uvedla, že je [anonymizována tři slova], a současně majetkové poměry, kdy není schopna hradit nájemné, neboť její důchod činí pouze [částka]. Z důvodů sociálních a zdravotních má za to, že by soud měl rozhodnout o jejím právu na náhradní byt či náhradní ubytování. Navrhla, aby soud z uvedených důvodů žalobu zamítl. 3. Z listiny označené jako kupní smlouva datované dne [datum] soud zjistil, že si žalobkyně uvedeného dne sjednala s panem [jméno] [jméno], že [jméno] [jméno] jako prodávající převede vlastnické právo k Nemovitosti na sjednaných podmínek na žalobkyni jako kupující. [jméno] [jméno] a žalobkyně si sjednali kupní cenu ve výši [částka]. 4. Z listiny označené jako informace o pozemku, datované [datum], soud zjistil, že se jedná o pozemek par. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] na adrese [adresa žalované], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], když jako vlastník je zde uvedena žalobkyně. 5. Z listiny označené jako Výzva k vydání bezdůvodného obohacení datované [datum], soud zjistil, že zástupce žalobkyně tímto vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení spočívající v ušlém nájemném za období, za které žalovaná užívá byt v Nemovitosti s tím, že nájemné za obdobné prostory v [obec] činní průměrně [částka] měsíčně. Zástupce žalobkyně vyčíslil bezdůvodné obohacení na částku [částka] za období od [datum] do [datum] a vyzval žalovanou, aby uvedenou částku uhradila nejpozději do [datum], současně vyzval žalovanou, aby do téhož data Nemovitosti vyklidila. Z podací stvrzenky České pošty, s.p., datované [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně podal uvedeného dne k přepravě zásilku adresovanou žalované. 6. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že tímto soud žalobu, kterou se žalobce [jméno] [jméno] domáhal vydání rozsudku, jímž soud určí, že žalobce je výlučným vlastníkem Nemovitosti, zamítl. Okresní soud v Lounech své rozhodnutí odůvodnil s tím, v této věci žalobkyně při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené s panem [jméno] [jméno], jejíž předmětem byl převod vlastnického práva k Nemovitosti, nezneužila svého postavení, kupní smlouvu ze dne [datum] nelze označit za smlouvu neplatnou z důvodu jejího lichevního charakteru a to ani, pokud je posuzována v kontextu vzájemných plnění stran. Dále soud uzavřel, že k převodu vlastnictví Nemovitosti z [jméno] [jméno] na žalobkyni došlo kupní smlouvou ze dne [datum] platně. 7. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že [název soudu] tímto potvrdil rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 8. Z listiny označené jako výpis z katastru nemovitostí datované dne [datum] soud zjistil, že se jedná o pozemek par. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] na adrese [adresa žalované], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], když jako vlastník je zde uvedena žalobkyně. 9. Z kopie půdorysného zobrazení Nemovitosti soud zjistil, že žalovaná v Nemovitosti užívá prostor o velikosti [výměra]. 10. Soud neprovedl důkaz účastnickou výpovědí žalované a jejího syna [jméno] [jméno], neboť dospěl k závěru, že pro zjištění skutkového stavu věci je jejich provedení nadbytečné, což soud odůvodnil níže. 11. Ze všech shora citovaných důkazů jednotlivě, v jejich vzájemné souvislosti, s přihlédnutím ke všemu, co za řízení vyšlo najevo a včetně toho, co uvedli účastníci, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní na straně kupující a panem [jméno] [jméno] na straně prodávající, vlastníkem Nemovitosti. Nemovitost není prohlášením vlastníka rozdělena na jednotky. Žalovaná užívá část Nemovitosti, a to prostor -„ bytovou jednotku“ o výměře [výměra] a společné části Nemovitosti bez právního důvodu. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vyklizení Nemovitosti a současně k zaplacení bezdůvodného obohacení spočívající z nájemného za užívání„ bytové jednotky“ a společných prostor Nemovitosti ve výši [částka], což žalovaná k výzvě, která ji byla zaslána poštou dne [datum], neučinila. 12. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 13. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 14. Podle § 160 odst. 1 uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má po proběhlém dokazování za prokázané dvě základní skutečnosti, a to, že žalobkyni svědčí vlastnické právo k předmětné Nemovitosti a rovněž skutečnost, že zde není dán žádný právní titul, na jehož základě by žalovaná Nemovitost užívala. Za těchto okolností je zřejmé, že žalobkyně je oprávněna domáhat se ochrany svého vlastnického práva, které jako absolutní věcné právo působí proti všem ostatním osobám, které nesmí činit nic, co by vlastníka ve výkonu jeho práva jakýmkoliv způsobem omezovalo. Prostředkem ochrany tohoto práva je pak dle ustanovení § 1040 občanského zákoníku žaloba na vydání věci, resp. v případě nemovitosti žaloba na vyklizení nemovité věci. Vzhledem k tomu, že žalovaná obývá Nemovitost bez právního důvodu a zasahuje tak výrazným způsobem do vlastnického práva žalobkyně, jehož výkon je tak pro část Nemovitosti užívanou žalovanou prakticky znemožněn, je soud toho názoru, že vyklizení předmětné nemovitosti je jediným prostředkem, který je v dané situaci způsobilý poskytnout žalobkyni dostatečnou a úplnou ochranu jejího vlastnického práva. Zájem na ochraně vlastnického práva má přitom přednost před zájmem žalované na zajištění bydlení, a to i za situace, kdy by bylo v řízení prokázáno, že žalovaná se nachází ve špatné majetkové situaci, je nepohyblivá a její zdravotní stav není uspokojivý. Z uvedených důvodů soud neprovedl důkaz výslechem žalované a jejího syna [jméno] [jméno], jak jej žalovaná navrhovala. Soud má v této souvislosti za to, že i přes špatný zdravotní stav je žalovaná schopná i prostřednictvím syna zajistit si přiměřené bydlení odpovídající její majetkové situaci a zdravotnímu stavu. V této souvislosti se soud při svém rozhodování zabýval ro