14 C 101/2022-44 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 19.8.2021 domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaná uznala dluh v této výši dne [datum], a to co do důvodu a výše a byla zavázána dluh hradit nejpozději do 1.5.2021, avšak svůj dluh v této lhůtě ani později neuhradila. Z listiny nazvané uznání dluhu má soud za prokázané, že tento dluh vznikl na nájemném a službách spojených s užíváním bytu. 2. Soud věc rozhodl za splnění podmínek dle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě a žalované bylo doručeno uložením usnesení Okresního soudu v Lounech k postupu podle ustanovení § 115a o.s.ř. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřil a v průběhu řízení tak zůstal zcela pasivní. 3. Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 14 C 101/2022 lze učinit závěr, že žalovaná listinou ze dne [datum] uznala svůj dluh vůči žalobci v částce 13 628 Kč, a to co důvodu a výše, když v tomto uznávacím prohlášení bylo uvedeno, že se jedná o neuhrazené nájemné a služby spojené s užíváním bytu a současně žalovaná prohlásila, že si je vědoma případné úhrady zákonných úroků z prodlení. Soud považuje za prokázané, že žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce snažil celou věc řešit smírnou cestou, a to předžalobní upomínkou ze dne 13.7.2021. 4. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V tomto případě považuje soud za prokázané, že žalovaná uznala písemně svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše v částce 13 628 Kč, avšak nebylo prokázáno, že by tento svůj dluh byť částečně hradila. Soud proto návrhu vyhověl. Současně byly žalobci přiznány i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 628 Kč (3 úkony právní služby po 1 660 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).