14 C 151/2022-19 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku výše uvedenou s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet číslo: [bankovní účet], přičemž na základě této smlouvy žalovaná požádala o úvěr ve výši 5 000 Kč, který jí byl dne [datum] vyplacen. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušovala smlouvu nehrazením dluhu, byla žalobkyně nucena dluh v plném rozsahu zesplatnit ke dni 3.1.2022. Žalobkyně v žalobě řádně specifikovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu žalované částky. 2. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se jednání nezúčastnila, když jí bylo předvolání k jednání doručeno uložením dne 6.8.2022. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, a to rámcovou smlouvou [číslo] ze dne [datum], dále listinami svědčícími tvrzení žalobkyně o poskytnutí příslušné jistiny ve výši 5 000 Kč žalované, jakož i splátkovým kalendářem a výpisem z běžného účtu, ze kterého vyplývá, že skutečnosti tvrzené žalobkyní jsou v souladu s těmito listinami. V neposlední řadě soud provedl důkaz výzvou k úhradě dlužné částky, ze které má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou. Dále soud provedl důkaz dodatkem ke smlouvě o poskytnutí kontokorentu a podmínkami žalobkyně pro používá kontokorentu, jakož i výpisy z účtu ve vztahu ke kontokorentu, ze kterých vyplývá, že tyto listiny jsou taktéž v souladu s tvrzeními žalobkyně v žalobě. 4. Takto prokázané dílčí skutečnosti soud shrnul v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, v tomto případě žalobce, že na požádání úvěrovaného, v tomto případě žalovaného, poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena výše uvedená úvěrová smlouva, na základě které jí byla poskytnuta částka ve výši tvrzené v žalobě, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku uhradila žalobkyni. Soudu tak nezbylo než návrhu žalobkyně vyhovět, a to i ohledně požadovaných úroků z prodlení, které jsou požadovány řádně v zákonné výši. 5. Podle ustanovení § 160 odst. 1 uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výše a podmínky splatnosti určí. Soud neumožnil žalované splácet žalobkyni dlužnou částku ve splátkách, neboť nebylo prokázáno, že by před nařízením jednání uhradila od podání žaloby jakoukoliv částku a za této situace nelze případnou špatnou finanční situaci žalované přičítat k tíži žalobkyně. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, představující zaplacený soudní poplatek.