14 C 235/2022 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě žalované, když příslušná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny číslo: [anonymizováno] byla uzavřena dne [datum]. Za období od 26.5.2021 do 31.12.2021 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 12 066,77 Kč, a to fakturou [číslo] se splatností dne 2.3.2022, když žalovaná tuto částku neuhradila. Dále žalobkyně vyfakturovala fakturou [číslo] se splatností dne 11.6.2021 odběr elektřiny za období od 1.10.2020 do 25.5.2021 v částce 23 015,05 Kč, když žalovaná uhradila z těchto částek dne 7.6.2021 částku ve výši 3 840 Kč, dne 14.7.2021 částku 4 000 Kč a dne 23.8.2021 částku ve výši 2 160 Kč. 2. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalované bylo usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 235/2022 - 14 ze dne 6.10.2022 doručeno uložením, když toto usnesení nabylo právní moci dne 21.10.2022. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala předmětné částky specifikované výše, ze kterých žalovaná uhradila pouze část. 4. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V tomto případě bylo prokázáno, že žalobkyně žalované na základě výše uvedených smluv dodávala elektřinu na ve smlouvě uvedené odběrové místo, přičemž příslušené odběry žalobkyně řádně vyfakturovala, ale nebylo prokázáno, že by žalovaná předmětný dluh uhradila. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 004 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 456 Kč a soud uložil žalované zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nemohl přiznat právnímu zástupci žalobkyně jeho návrh na uhrazení náhrady nákladů řízení v částce 8 324 Kč, neboť v tomto případě se jednalo o formulářovou žalobu a přiznání takovýchto nákladů řízení by bylo v rozporu se zavedenou judikaturou.