14 C 294/2021 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku výše uvedenou s tím, že žalovanému žalobkyně poskytla na základě smlouvy ze dne [datum] revolvingový úvěr a žalovaný ke dni 22.6.2020 vyčerpal postupně částku ve výši 60 161,38 Kč. Žalovaný byl zavázán hradit dluh ve 24 splátkách po 849 Kč při roční úrokové sazbě 18,16 %. Žalobkyně byla nucena z důvodu porušování smlouvy žalovaným ke dni 25.5.2021 od smlouvy odstoupit, když odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 30.6.2021 a žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 40 766,26 Kč, úroků ve výši 2 951,93 Kč, náhrady za odeslání upomínek ve výši 211,87 Kč a smluvní pokutu ve výši 491,68 Kč. Žalobkyně současně rozsáhle odůvodnila a prokázala, jakým způsobem posuzovala úvěry-schopnost spotřebitele. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě souhlasila žalobkyně s uvedeným postupem již v žalobě a žalovanému soud doručil usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 294/2021 – 13, které nabylo právní moci dne 6.12.2021, když žalovanému bylo doručeno uložením. Z listin založených ve spisu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepochybně řádně a platně smlouva o revolvingovém úvěru, když skutečnosti tvrzené v žalobě jsou zcela v souladu s listinnými důkazy, které byly soudu žalobkyní předloženy. Žalobkyně prokázala, že se pokoušela celou věc řešit prostřednictvím své právní zástupkyně smírnou cestou, avšak zjevně bezúspěšně. Takto prokázané dílčí skutečnosti soud shrnul v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená úvěrová smlouva, na základě které mu byla poskytnuta částka, která v rozsahu odpovídajícím žalované částce není dosud uhrazena. Soudu tak nezbylo než návrhu žalobkyně vyhovět. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. v částce 3 535 Kč, sestávající se zaplaceného soudního poplatku v částce 1 659 Kč a odměny za zastoupení advokátem v částce 1 250 Kč dle § 14b odst. 1, písm. b) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dva úkony právní služby po 500 Kč a jeden úkon právní služby po 250 Kč), tří režijních paušálů po 100 Kč a dále 21% DPH. když právní zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH.