14 C 91/2022-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu a elektřiny v odběrném místě nacházející se na adrese: [adresa žalované]. 2. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalované bylo usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 91/2022 - 15 ze dne 18.5.2022 doručeno uložením, když toto usnesení nabylo právní moci dne 30.5.2022. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala částku ve výši 413 Kč za období od 2.2.2021 do 5.5.2021, a to fakturou číslo: [číslo] se splatností dne 6.4.2021. Dále žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, a to dne [datum]. Žalobkyně vyfakturovala žalované za odběr elektřiny v období od 16.4.2020 do 8.4.2021 částku ve výši 9 072 Kč fakturou číslo: [číslo] se splatností dne 27.4.2021 a dále částku ve výši 805 Kč za období od 9.4.2021 do 3.5.2021 fakturou číslo: [číslo] se splatností dne 31.5.2021. 4. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], resp. [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V tomto případě bylo prokázáno, že žalobkyně žalované na základě výše uvedených smluv dodávala elektřinu a plyn na ve smlouvě uvedené odběrové místo, přičemž příslušené odběry žalobkyně řádně vyfakturovala, ale nebylo prokázáno, že by žalovaná předmětný dluh uhradila. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 252 Kč a soud uložil žalované zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nemohl přiznat právnímu zástupci žalobkyně jeho návrh na uhrazení náhrady nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč, neboť v tomto případě se jednalo o formulářovou žalobu a přiznání takovýchto nákladů řízení by bylo v rozporu se zavedenou judikaturou.