7 C 228/2021-52 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu a doplnění žaloby, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 25 860 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavře s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 4. 1. 2019, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a za doplňkovou službu životního pojištění poplatek ve výši 360Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 456 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla stanovena na 28. 2. 2020. Uhradil částku 1 500 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 10 860 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 558,56Kč (úrok ve výši 19,07 % ročně z dlužné jistiny od 29. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 341,67 Kč (z dlužné jistiny od 29. 2. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), úroků ve výši 19,07% ročně z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které byly zapsány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v této kartě. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil. 4. Ze smlouvy [anonymizováno] - smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne 4. 1. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle kterých byly žalovanému poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 27 360 Kč, která zahrnuje částku 15 000 Kč, úrok ve výši 3 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za pojištění 360Kč. Žalovaný se zavázal uhradit uvedenou celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 456Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí poskytnuté částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021, podacího lístku vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Výzvou k plnění ze dne 13. 5. 2021 předané k poštovní přepravě dne 14. 5. 202 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z karty zákazníka ze dne 4. 1. 2019 podepsané žalovaným soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalovaného z výpisu z živnostenského rejstříku, daňového přiznání. V kartě zákazníka je dále zaškrtnut údaj o předložení faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO, nájemní smlouva, jako zdroj příjmů je zaškrtnut údaj OSVČ. Žalovaný potvrdil příjem ve výši 50 500 Kč a výdaje na nájem/inkaso, energie ve výši 7 290 Kč, osobní výdaje ve výši 4 500 Kč, další výdaje 4 200Kč, celkem výdaje ve výši 15 990 Kč, z toho použitelný měsíční příjem ve výši 34 510 Kč (rozdíl příjmů-výdajů). Žalovaný potvrdil nájemní bydlení, žijící v domácnosti jako partner, žádné nezaopatřené dítě. Z výpisu z živnostenského rejstříku, přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2017, daňového dokladu, výpisu SIPO se podává, že žalovaný byl zapsán v živnostenském rejstříku, přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2017 obsahuje mimo jiné údaj o základu daně ve výši 165 824 Kč (rozdíl příjmů a výdajů), daň ve výši 24 860Kč, adresu místa pobytu [obec], [ulice a číslo] shodnou s adresou zapsanou v živnostenském rejstříku, daňové přiznání není podepsáno poplatníkem, není opatřeno podacím razítkem příslušného finančního úřadu. Doklad SIPO je vystaven s datem 30. 6. 2018 na platby za služby ve výši 5 290 Kč na adrese [obec] [ulice a číslo]. Daňový doklad s datem 7. 9. 2018 je vystavený za kamenické práce na částku 50,520 (zřejmě 50 520 při násobku uvedených údajů 63,15 x 800). Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky 15 000 Kč. Žalovaný částku převzal v hotovosti a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky, odměnou za administrativní činnost, náklady za hotovostní inkaso, poplatkem za pojištění, celkovou dlužnou částku ve výši 27 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C - 449/2013 ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy odporující § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§