9 C 149/2022-26 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě kterého měla žalovaná možnost opakovaně čerpat jednotlivé dílčí úvěry, po jejichž úhradě mohla čerpat znovu. Takto měla vyčerpat v průběhu času jednotlivé částky, přičemž se dostala do prodlení s řádným vrácením částky ve výši 8 400 Kč představující dlužnou jistinu, poplatek za poskytnutí, úroky, smluvní pokutu a poplatky za upomínání. Jelikož žalovaná na předchozí výzvy a následnou předžalobní výzvu ze dne [datum] nereagovala a svůj závazek nesplnila, obrátila se žalobkyně se svým nárokem k soudu. 3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytovala žalované jednotlivé finanční částky dle jejího požadavku a žalovaná se tyto částky zavázala následně řádně a včas vrátit společně s úroky a dalšími poplatky tak, jak to bylo stanoveno v úvěrové smlouvě. Soud má dále za prokázáno, že v období od 10. 12. 2020 do 25. 1. 2021 žalobkyně poskytla na účet žalované celkovou částku 8 800 Kč. Dále pak má soud za prokázáno, že účastníci se smluvně dohodli na poplatku z čerpání úvěru ve výši 20 % z vyčerpaných částek, dále úrok za poskytnutí částek byl stanoven na 20 % měsíčně a současně při prodlení má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Rovněž pak dále nárok na náhradu nákladů výdajů souvisejících s upomínáním a vymáháním dlužných částek. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a za absence vyjádření žalované má pak soud za prokázáno, že žalovaná vyčerpané částky s příslušenstvím v plné výši neuhradila a zůstává tak v prodlení se zaplacením částky 8 400 Kč. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobci celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.