9 C 176/2022-19 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 104 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, po předchozím posouzení schopnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 3 204 Kč, tj. celkem splatná částka byla 6 204 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit do doby splatnosti, tj. do 2. 1. 2022. Žalovaný však v době splatnosti ani následně svůj závazek neuhradil ani zčásti ani po následném upomínání ze strany žalobkyně dvěma výzvami, za což bylo žalovanému naúčtováno 450 Kč a 650 Kč, dále bylo žalovanému naúčtováno 1 500 Kč, jakožto náklad na předání pohledávky k inkasnímu řízení a žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 900 Kč za nesplnění svých smluvních povinností. Žalovaný pak ani po následné předžalobní výzvě ze dne [datum] svůj závazek ani zčásti nezaplatil. 3. Žalovaný se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřil a současně byl nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč společně s poplatkem ve výši 3 204 Kč. Dále pak má soud za prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení, když na celkovou částku 6 204 Kč, když tuto ani zčásti neuhradil ve lhůtě splatnosti do 2. 1. 2022 ani následně. Z přiložených důkazů pak má soud rovněž za prokázáno, že před uzavřením samotné úvěrové smlouvy žalobkyně dostatečným způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného. Soud má dále za prokázáno, že jednotlivé položky dlužné částky odpovídají smluvnímu ujednání tak, že žalobkyni vznikl nárok na vrácení jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku ve výši 3 204 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 900 Kč. Dále pak má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 3 000 Kč od 3. 1. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nekontaktní, nečinný a proti žalobním nárokům nevznesl žádné námitky, vycházel soud při hodnocení věci ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, na základě kterých dospěl k závěru, že žalovaný nárok má oporu v připojených důkazech, přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaný úvěrové částky neobdržel, případně je řádně a včas uhradil. Ze všech výše uvedených důvodů pak soud v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 400 Kč představující zaplacený soudní poplatek.