9 C 194/2022-21 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 123 840,19 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 138 128 Kč při smluvené úrokové sazbě 18,90 % a žalovaná se tento úvěr zavázala řádně a včas uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 808 Kč. Vzhledem k tomu, že se následně žalovaná dostala do prodlení s řádným splácením svého závazku a dostala se do prodlení s úhradou dvou po sobě jdoucích splátek, žalobkyně využila svého oprávnění plynoucího ze smlouvy a zbytek nesplaceného úvěru prohlásila dne 6. 6. 2021 za okamžitě splatný. Žalovaná byla poté vyzvána k neprodlené úhradě zbytku nesplaceného úvěru, což však již poté neprovedla ani zčásti. Žalovaná tak zůstává v prodlení s úhradou jistiny ve výši 121 740,19 Kč s poplatky ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 276,70 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 653,65 Kč a dále pak žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení ve shodné výši 8,25 % ročně, oba z částky 121 740,19 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná svůj závazek ani zčásti neuhradila ani po zaslané předžalobní výzvě, ani a tuto výzvu žádným způsobem nereagovala. 3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů, má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty požadované finanční prostředky ve výši 138 128 Kč, přičemž soud má rovněž za prokázáno, že se žalovaná dostala do prodlení s řádným splácením svého závazku, což vedlo k zesplatnění zbytku úvěru ke dni 6. 6. 2021 a po této skutečnosti již svůj závazek neuhradila ani zčásti. Z přiložených důkazů rovněž vyplývá, že výše dlužných částek zcela odpovídá požadavkům uplatněným v žalobě, jak to bylo specifikováno výše. Uvedené skutečnosti má soud prokázány rovněž tím, že žalovaná byla v průběhu celého řízení nekontaktní, nečinná a proti nárokům žalobkyně nevznesla žádné námitky, ani nepředložila důkaz o tom, že by již měla uhrazeno více, než kolik požaduje žalobkyně. Z důvodu pasivity žalované tedy soud vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z připojených důkazů, u nichž konstatoval, že dostatečným způsobem prokazují nárok žalobkyně a z těchto důvodů tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 24 374,50 Kč, což je odměna za 2,5 úkonu právní služby po 6 060 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH 3 370,50 Kč a soudní poplatek ve výši 4 954 Kč.