9 C 216/2022-19 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 812 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě kterého měla žalovaná možnost opakovaně čerpat jednotlivé dílčí úvěry, po jejichž úhradě mohla čerpat znovu. Takto měla vyčerpat v průběhu času jednotlivé částky, přičemž se dostala do prodlení s řádným vrácením vyčerpaných částek. Účastníci následně dne [datum] uzavřeli dohodu o narovnání a dohodu o splátkovém kalendáři, na základě které žalovaná uznala svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 31 819 Kč a zavázala se žalobkyni uhradit formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 651 Kč s tím, že pokud žalovaná bude v prodlení s některou splátkou déle než 30 dní, bude celá zbývající částka zesplatněna. Žalovaná pak na základě této dohody neuhradila ani jedinou splátku, přičemž následně žalobkyně žalované zaslala výzvu k doplacení tří dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celé neuhrazené částky. Jelikož žalovaná opět neuhradila ani jedinou splátku, byl celý dluh zesplatněn ke dni 28. 11. 2021. Po uvedeném zesplatnění a ani předžalobní výzvě ze dne [datum] žalovaná svůj závazek neuhradila ani zčásti. 3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytovala žalované jednotlivé finanční částky dle jejího požadavku a žalovaná se tyto částky zavázala následně řádně a včas vrátit společně s úroky a dalšími poplatky tak, jak to bylo stanoveno v úvěrové smlouvě. Soud má dále za prokázáno, že účastníci následně uzavřeli dohodu o narovnání podle § 1903 o.z., a to z důvodu prodlení žalované s plněním jejího původního závazku tak, že žalované byla dána možnost celkovou dlužnou částku ve výši 31 819 Kč uhradit 12 měsíčními splátkami po 2 651 Kč pod ztrátou výhody splátek. Dále má soud za prokázáno, že žalovaná ani na základě této dohody svůj závazek řádně neplnila, respektive jej nesplnila ani zčásti, a tak celková původní částka ve výši 31 812 Kč byla ke dni 28. 11. 2021 zesplatněna. Vzhledem k tomu, že žalovaná se v průběhu celého řízení k věci samé nevyjádřila a nevznesla žádné námitky, soud při hodnocení této věci vycházel pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů, z nichž vyplývají výše uvedené závěry a tedy soud považuje žalobní nárok za dostatečně skutkově odůvodnění a důkazně podložený, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení počínaje následujícím dnem po zesplatnění pohledávky. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 3 451 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 273 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.