9 C 52/2022-21 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 085 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný ve smlouvě zavázal řádně a včas vrátit žalobkyni, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč a poplatku ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu do 25. 2. 2021. Celková částka splatná spotřebitelem tak představovala výši 10 085 Kč. Žalovaný se však následně dostal do prodlení, když uvedenou úvěrovou částku žalobkyni řádně a včas nevrátil, a to ani zčásti i po následných upomínkách. Žalovaným na uvedený úvěr nebylo zaplaceno ničeho, a proto zbývá k úhradě uvedená částka 10 085 Kč. S touto částkou žalovaný zůstává v prodlení, a to i po předžalobní výzvě ze dne [datum]. 3. K nárokům samotným, které jsou uplatněny v žalobě, se žalovaný po celou dobu řízení žádným způsobem nevyjádřil. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že úvěrová smlouva byla řádně a platně uzavřena mezi žalovaným a žalobkyní podle § 2 395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru s tím, že na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr, který představoval celkovou výši 10 085 Kč a který měl žalovaný vrátit ve lhůtě splatnosti tj. do 25. 2. 2021. Soud má za to, že žalovaný byl o všech skutečnostech týkajících se spotřebitelské smlouvy náležitě informován, neboť mu byly dány k dispozici veškeré detailní informace, které vyžaduje zákon 257/2016 Sb. Dále ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a absence jakéhokoliv vyjádření ze strany žalovaného, má soud za prokázáno, že žalovaný úvěrovou částku ve lhůtě splatnosti ani později zcela neuhradil. S ohledem a to tedy soud považuje skutková tvrzení v žalobě za dostatečně prokázána. Na základě výše uvedených skutečností pak tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což tvoří odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.