1 C 260/2023-98 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 808 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se domáhá po žalovaném zaplacení příspěvku ve výši 13 442 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, na základě tvrzení, že žalovaný vlastnil/provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] (dále pouze„ vozidlo“) v době od 25. 12. 2020 do 6. 10. 2020 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále požaduje zaplatit příspěvek nepojištěných ve výši 536 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč s tím, že žalovaný v době od 3. 9. 2021 do 14. 1. 2021 coby vlastník/provozovatel provozoval bez pojištění odpovědnosti přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 k , [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] (dále pouze„ vozidlo“) evidované v registru silničních vozidel jako provozované. Domáhala se dále zaplacení částky 3 965 Kč jako příspěvku nepojištěných a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč na základě tvrzení, že žalovaný jako vlastník/provozovatel provozoval bez pojištění odpovědnosti v době od 3. 11. 2021 do 2. 1. 2022 osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu], který byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Ve vztahu k tomuto vozidlu se dále domáhala žalobkyně zaplacení částky 2 665 Kč jako příspěvku nepojištěných za dobu od 3. 1. 2022 do 12. 2. 2022. Před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět co do nároku na zaplacení částky 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 965 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, částky 2 965 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 665 Kč od [datum] do zaplacení. Nadále trvala na zaplacení částky 13 442 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení a částky 836 Kč s přísl. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen z toho důvodu, že se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se dostavila zástupkyně žalobkyně i žalovaný. Žalovaný vůči nároku na zaplacení částky 13 442 Kč s přísl. namítl, že v době vymezené žalobou již nebyl vlastníkem vozidla a připustil, že v době vymezené žalobou byl vlastníkem přípojného vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] a provozoval jej bez pojištění odpovědnosti. V průběhu jednání vzala žalobkyně žalobu zpět co do nároku na zaplacení částky 13 442 Kč s přísl. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému dne 07.04.2022 výzvu, v níž jej vyzvala, aby jako vlastník/provozovatel přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] ve lhůtě 60 dnů uhradil žalobkyni příspěvek nepojištěných ve výši 536 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Výzva byla dle informace o zásilce odeslána na adresu bydliště žalovaného a byla doručena dne 22.04.2022. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný byl v době od 3. 9. 2021 do 14. 1. 2021 vlastníkem/provozovatelem vozidla ani o tom, že vozidlo bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu Jako provozovatel vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla ve shora uvedeném období. Žalovaný je proto povinen žalobkyni uhradit příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 293/2017 Sb. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva byla určena dle § 4 zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a soud proto návrhu vyhověl. Současně byly žalobkyni přiznány i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění. Současně soud rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu nároku na zaplacení částky 13 742 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 442 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, částky 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 965 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, částky 2 965 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 665 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, když zpětvzetí žaloby shledal účinným, neboť bylo zčásti uskutečněno před prvním jednáním ve věci a s částečným zpětvzetím žaloby uskutečněným v průběhu jednání vyjádřil žalovaný při jednání svůj souhlas (ust. § 96 odst. 1,2,3 a 4 o.s.ř.). Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nákladů řízení, žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Žalobkyně měla v řízení úspěch co do nároku na zaplacení částky 836 Kč s přísl., když v částce 20 972 Kč s přísl. vzala žalobu zpět. Dle odst. 2 ust. § 146 o.s.ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Žalobkyně procesního hlediska zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení muselo být v rozsahu zpětvzetí zastaveno a pokud jde o nárok na zaplacení částky 20 972 Kč s přísl., zabránila tak věcnému projednání. Úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal a soud proto rozhodl tak, jak je ve výrokové části rozsudku ve výroku III. uvedeno.