1 C 54/2023-42 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 14 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 3 098 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne [datum] prostřednictvím sítě internet smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná se zavázala uhradit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 2 350 Kč, který měl být spolu s jistinou splacen do 24. 9. 2021. Žalobkyně poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná odsouhlasila znění obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na uvedené telefonní číslo. Smlouva tak byla uzavřena v písemné podobě. Předmětem žaloby je nesplacená jistina a sjednaný poplatek ve výši 14 350 Kč, smluvní pokuta za prodlení s úhradou jistiny ve výši 3 098 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za pět písemných upomínek. Smluvní pokuta je požadována pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru. Žalovaná zaplatila žalobkyni do zahájení řízení částku 1 642 Kč. 2. Soud věc projednal bez přítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání nedostavila. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce, obchodní podmínky, upomínky k úhradě ze dne 1.10.2021, 8.10.2021, 15.10.2021, 24.10.2021 a 8.11.2021 Smlouva o zápůjčce je formulářová smlouva, která neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalované. Na konci textu smlouvy je u žalované uveden číselný PIN kód. Z textu vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku v celkové výši 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 350 Kč, když celá splatná částka měla být splacena do 24. 9. 2021. Okamžikem prodlení se splacením zápůjčky veškeré vyúčtované poplatky přirůstají k jistině a stávají se součástí jistiny. Smlouva obsahuje smluvní pokuty pouze za porušení povinností ze strany žalované, a to mimo jiného v případě prodlení se splněním závazků dle této smlouvy je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva dále vypočítává úkony, za které je žalobkyně oprávněna požadovat náklady, a to mimo jiného za písemnou upomínku ve výši 500 Kč za výzvu (max. počet výzev 5), dále za emailové upomínky, telefonické upomínky, SMS upomínky, předání spisu k vymáhání atd. K písemným upomínkám žalobkyně nepředložila doklad o odeslání. Dle potvrzení o platbách předložených žalobkyní a zprávy [právnická osoba] ze dne [datum], kterou soud vyžádal, byly v průběhu měsíce června roku 2021 zaslány žalobkyní na shora uvedený účet žalované částky 2 600 Kč, 3 200 Kč, 4 400 Kč a 1 800 Kč. Dopisem ze dne 3. 10. 2022 podaným dle podacího lístku téhož dne k poštovní přepravě byla žalovaná vyzvána zástupkyní žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, tedy že žalovaný smlouvu podepsal PINem, který mu byl zaslán žalobkyní. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 12 000 Kč žalobkyní na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou stranu. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 358 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když přihlédl k tvrzení, že ze strany dlužníka byla zaplacena částka 1 642 Kč. Soud se proto nezabýval posuzováním platnosti smlouvy o zápůjčce. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo prokázáno doručení výzvy žalované k zaplacení před podáním žaloby, soud vycházel z fikce doručení dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle které byla výzva ze dne 3. 10. 2022 doručena dne 6. 10. 2022 a žalovaná měla plnit do tří dnů a do prodlení se dostala 10. 10. 2022. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro zbývající částku žalobu zamítl. 5. Žalobkyně a žalovaná měly v řízení přibližně stejný úspěch a neúspěch, když při stanovení míry úspěchu a neúspěchu se musí přihlížet i k požadovanému příslušenství (nález Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08). Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.