11 C 23/2023-41 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 22 160 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši 9 960 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla stanovena na 21. 3. 2006. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalovaná uhradila pouze částku 2 800 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 13 317,31 Kč, souhrnný poplatek ve výši 8 842,69 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 26 749,77 Kč za období od 29. 3. 2006 do 18. 12. 2020 a zákonné úroky z prodlení do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila v podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu tak, že si není vědoma, že by takovou smlouvu podepisovala, za celé roky jí nepřišla žádná upomínka ani výzva k zaplacení dluhu, nikdy nic nepřevzala. 3. Soud věc projednal za přítomnosti žalované, když žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaná uvedla, že podpis na smlouvě o půjčce je její, ale není si stále vědoma, že by smlouvu podepisovala. Nepřevzala žádnou z upomínek, když v té době bydlela na jiných adresách. O dluhu se dozvěděla až ze žaloby. Má za to, že pohledávka je promlčená a vznáší tedy námitku promlčení. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 17. 3. 2005 lze učinit závěr, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 24 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle zákaznické karty byla žalovaná na mateřské dovolené, pobírala státní podporu ve výši 3 573 Kč, další příjem domácnosti činil 13 000 Kč, výdaje domácnosti činily 10 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázané, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávek žalované. Oznámení bylo zasláno na adresu [adresa žalované]. Dopisem ze dne 11. 11. 2021 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně, když dle podacího lístku byla zásilka podána k poštovní přepravě a zaslána na adresu [obec], [anonymizováno]. [příjmení] [číslo]. Dle výpisu z evidence obyvatel má žalovaná od 26. 7. 2021 trvalý pobyt na adrese uvedené v záhlaví rozsudku. 5. Dle ustanovení § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 6. Dle ustanovení § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 7. Dle ustanovení § 103 občanského zákoníku bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. 8. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena v souladu s ustanovením § 657 občanského zákoníku smlouva o půjčce, kterou původní věřitel poskytl žalované jako spotřebiteli finanční hotovost. Žalovaná se zavázala finanční částky splácet společně se sjednaným poplatkem. Žalovaná dle žaloby řádně nesplácela a všechny sjednané splátky se staly splatnými. Soud se zabýval námitkou promlčení, kterou žalovaná uplatnila a shledal, že tato námitka je důvodná. Soud při určení počátku běhu promlčecí doby vycházel z konečného termínu splatnosti dluhu, který byl dne 21. 3. 2006. V této chvíli již byly splatné všechny předchozí sjednané splátky. Žaloba pak byla podána dne 1. 12. 2022, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Z výše uvedených důvodů žalobu zamítl. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla zcela úspěšná. Žalovaná však náhradu nákladů řízení nežádala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.