11 C 34/2022-48 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s poškozením zdraví [příjmení] [jméno] smluvním zdravotnickým zařízením náklady poškozeného jako účastníka zdravotního pojištění. Žalovaná dne 28. 9. 2019 v bytě [číslo] na [ulice a číslo], [PSČ] [obec] popíjela s přáteli alkohol, kolem 19 hodiny se začala s přítelem [příjmení] [jméno] dohadovat, a poté do něj strčila, až upadl vedle sporáku. Když vstával, tak mu chtěla dát ještě facku a zavadila o hrnec, ve kterém se vařila polévka a ten se na něj vylil. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 19. 4. 2021 k zaplacení náhrady nákladů. Žalovaná tyto náklady nezaplatila. 2. Soud shledal pravomoc k projednání věci proti žalované, která je slovenskou státní příslušnicí, a to dle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Zdejší soud je soudem místa, kde došlo ke škodné události. 3. Soud věc projednal bez přítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila ani se neomluvila. 4. Ze sdělení [územní celek], komise pro projednávání přestupků ze dne 3. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná se měla dopustit přestupku proti občanskému soužití jednáním popsaným v žalobě, řízení proti žalované však bylo usnesením odloženo dle § 76 odst. 1 písm. a) zák. č. 250/2016 Sb. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 4. 10. 2019 žalovaná uvedla, že toho dne vypila 0,5 l vodky a k tomu pila pivo Březňák cca 2 litry. Popíjela se svým přítelem [příjmení] [jméno] a s [příjmení] [jméno]. Přítel si šel lehnout. Následně začala chystat večeři a kolem 19 hod. se přítel [příjmení] [jméno] probudil, přišel za ní do kuchyně, stoupl si ke sporáku a začal se rozčilovat, že není uvařeno. To ji rozčílilo, začali se mezi sebou dohadovat, kdy do přítele strčila oběma rukama do oblasti jeho hrudi, přítel upadl na zem vedle sporáku. Když vstával, tak byla stále rozčílená a nejspíš mu chtěla dát facku. Nechtěně pravou rukou zavadila o hrnec, který v té době byl na sporáku a v něm se vařila polévka, hrnec se poté vylil na přítele. Poškozený [příjmení] [jméno] potvrdil průběh škodné události v podaném vysvětlení ze dne 3. 10. 2019. 5. Z vyúčtování zdravotní péče ze dne 18. 10. 2021 a ze dne 7. 4. 2020 včetně rozpisu plateb soud zjistil, že v souvislosti s léčením poškozeného vyúčtovala zdravotnická zařízení žalobkyni náklady v celkové výši 29 689,67 Kč, které žalobkyně zdravotnickým zařízením uhradila. Jedná se o úkony související s popáleninami ramene a horní končetiny. Dle propouštěcí zprávy byl poškozený [příjmení] [jméno] hospitalizován v [nemocnice] [anonymizováno] od 28. 9. 2019 do 29. 9. 2019. 6. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů ze dne 19. 4. 2021 včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 29 690 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla zasílána na adresy žalované v [obec] a v [obec] a první zásilka podaná k poštovní přepravě dne 20. 4. 2021 se vrátila žalobkyni s tím, že žalovaná nemá domovní schránku. 7. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil podle práva. 8. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. Podle ustanovení § 2912 odst. 1 občanského zákoníku nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale. 10. Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů nahrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 11. V řízení bylo prokázáno výpovědí žalované, že se dopustila zaviněného protiprávního jednání vůči poškozenému a zasáhla do práva poškozeného na zdraví (absolutního práva). Skutečnost, že toto jednání nebylo projednáno v přestupkovém řízení, nemá vliv na uvedený závěr. Dále bylo prokázáno vyúčtováním zdravotní péče, že žalobkyně uhradila náklady na léčení poškozeného a má právo v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění na jejich úhradu po žalované. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl. 12. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má právo dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 485 Kč a paušální náhrada nákladů účastníka nezastoupeného advokátem za 2 úkony po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (žaloba, účast na jednání soudu dne 19.1. 2023). Soud nepřiznal žalobkyni nárok na paušální náhradu za předžalobní výzvu, když výzvu k zaplacení ze dne 19. 4. 2021 soud posoudil jako hmotněprávní výzvu k plnění. Po hmotněprávní výzvě pak již nenásledovala předžalobní upomínka. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalované po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaná svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě 7 dnů neplnila. 13. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.