7 C 113/2023-49 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 922 Kč s příslušenstvím, kterou žalovaný dluží na příspěvku za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [VIN], za dobu od 20. 9.2021 do dne 19. 1.2022 a od 20. 1.2022 do dne 20. 2. 2022 s tím, že na základě výzvy žalobkyně nesdělil a nedoložil, že v předmětných obdobích nebyl vlastníkem, provozovatelem vozidla. Podle zprávy [stát. instituce] odboru dopravy, úsek dopravně správních agend byl žalovaný evidovaný jako vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla od 20. 9. 2021 do 14. 12. 2022. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 6. června 2023, č. j. 7 C 113/2023-44, které nabylo právní, byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zásilka pro žalovaného byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 19. 6. 2023 a dne 4. 7. 2023 byla vložena do domovní schránky adresáta. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Nárok žalobkyně vychází z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, § 4 odst. 3, odst. 4 a odst. 5 tohoto zákona. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva byla určena dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán po právu a uložil žalovanému za porušení povinnosti zaplatit příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 11 346 Kč za dobu od 20. 9. 2021 do dne 19. 1. 2022, tj. 122 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při denní sazbě 93 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a ve výši 2 976 Kč za dobu od 20. 1.2022 do dne 20. 2. 2022 tj. 32 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při denní sazbě 93 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení celkem částky 14 922 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla uložena povinnost vše uhradit v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 1970 občanského zákoníku, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, důsledně tomu soud přiznal žalobci i právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH, celkem 2 252 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).