7 C 166/2022-40 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem a jeho doplněním domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky ve výši 14 315 Kč, kterou žalovaný dluží na příspěvku za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla [registrační značka] [VIN kód] za dobu od 14. 12. 2019 do 10. 4. 2020 s tím, že na základě výzvy žalobkyně odeslané dne 28. 5. 2020 nesdělil a nedoložil, že v předmětném období nebyl vlastníkem, provozovatelem vozidla a dále za období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 s tím, že na základě výzvy žalobkyně odeslané dne 27. 5. 2021 nesdělil a nedoložil, že v předmětném období nebyl vlastníkem, provozovatelem vozidla. Podle zprávy [stát. instituce], odboru dopravně správních agend je žalovaný evidovaný jako vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla od 12. 12. 2018 dosud. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 21. 10. 2022 č. j. 7 C 166/2022-13 které nabylo právní moci, byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zásilka pro žalovaného byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 12. 11. 2022 a uplynutím 10. dne od tohoto data se považuje za doručenou. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Nárok žalobkyně vychází z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, § 4 odst. 3, odst. 4 a odst. 5 tohoto zákona. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva byla určena dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán po právu a uložil žalovanému za porušení povinnosti zaplatit příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 7 735 Kč za dobu od 14. 12. 2019 do 10. 3. 2020, tj. 119 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při sazbě 65 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a dále ve výši 5 980 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020, tj. 92 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při sazbě 65 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení celkem částky 14 315 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla uložena povinnost vše uhradit v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 1970 občanského zákoníku, § 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, důsledně tomu soud přiznal žalobci i právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH, celkem 2 252 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).