7 C 240/2022-51 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem a jeho doplněním domáhala proti žalované zaplacení celkové částky ve výši 13 145 Kč, kterou žalovaná dluží na příspěvku za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód] za dobu od 26. 2. 2020 do 24. 5. 2020 s tím, že na základě výzvy žalobkyně odeslané dne [datum] nesdělila a nedoložila, že v předmětném období nebyla vlastníkem, provozovatelem vozidla a dále za období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 s tím, že na základě výzvy žalobkyně odeslané dne 9. 12. 2021 nesdělila a nedoložila, že v předmětném období nebyla vlastníkem, provozovatelem vozidla. Podle zprávy Městského úřadu v Lounech, odboru dopravně správních agend je žalovaná evidovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla od 6. 5. 2019 dosud. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 21. 12. 2022 č. j. 7 C 240/2022-41, které nabylo právní moci, byla v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zásilka pro žalovanou byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 12. 1. 2023 a uplynutím 10. dne od tohoto data se považuje za doručenou. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Nárok žalobkyně vychází z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, § 4 odst. 3, odst. 4 a odst. 5 tohoto zákona. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva byla určena dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán po právu a uložil žalované za porušení povinnosti zaplatit příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 5 785 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do 24. 5. 2020, tj. 89 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při sazbě 65 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a dále ve výši 6 760 Kč za dobu od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021, tj. 104 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při sazbě 65 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalované zaplacení celkem částky 13 145 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalované byla uložena povinnost vše uhradit v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 1970 občanského zákoníku, § 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, důsledně tomu soud přiznal žalobkyni i právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH, celkem 2 252 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).