9 C 187/2023-20 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 773 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč za poplatek ve výši 12 283 Kč, který se žalovaný zavázal řádně a včas zaplatit v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaný v průběhu smluvního vztahu však na svůj závazek v celkové výši 26 283 Kč uhradil pouze částku 15 510 Kč a se zbytkem zůstal v prodlení. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne svůj závazek vůči žalobkyni zcela neuhradil, nezbylo žalobkyni než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah v režimu obchodního zákoníku podle § 497 a následující a podle zákona č. 513/1991 Sb. na základě kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému požadovaný úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr řádně a včas vrátit formou 60 týdenních splátek po 439 Kč společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč, tj. celková splatná částka činil 26 283 Kč. Soud má dále za prokázáno, že žalovaný v průběhu smluvního vztahu uhradil pouze částku 15 510 Kč a se zbytkem ve výši 10 773 Kč se dostal do prodlení. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným a tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný tak, že žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 6 367,17 Kč a na dlužném poplatku částku 4 405,83 Kč a dále pak dlužné příslušenství, které je specifikováno ve výroku. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaný se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřil, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč.