9 C 241/2023-21 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 890 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit ve lhůtě splatnosti, tj. do 11. 11. 2021. Žalovaná však v této lhůtě svůj závazek zcela nesplnila. Nadále pak zůstala v prodlení s jistinou ve výši 10 000 Kč, smluvní pokutou ve výši 1 740 Kč, paušálními náklady na upomínání ve výši 150 Kč a náklady za osobní návštěvu ve výši 217 Kč. Pohledávka byla následně postoupena ze společnosti [právnická osoba] na současnou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzva pak byla žalované zaslána [datum], avšak žalovaná ani po této výzvě svůj závazek vůči žalobkyni ani částečně nesplnila. Žalobkyni tedy nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. V průběhu řízení se žalovaná k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila a proti nárokům žalobkyně nevznesla žádné námitky. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů, má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit ve lhůtě splatnosti, dále že žalovaná tuto částku neuhradila ani zčásti, což vedlo k uplatnění sankčního ujednání ve formě smluvní pokuty, která byla následně kapitalizována částkou 1 740 Kč, náklady na upomínání ve výši 150 Kč a za osobní návštěvu ve výši 217 Kč. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou a tato skutečnost pak byla žalované oznámena. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.