9 C 254/2023-30 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 146 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 18 600 Kč, která byla žalovanému zaslána na jím uvedený účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Za poskytnutí tohoto úvěru byl žalovaný povinen zaplatit poplatek ve výši 5 662 Kč, přičemž celková částka 24 262 Kč byla splatná do 20. 12. 2021. Žalovaný na svůj závazek celkem uhradil částku 20 116 Kč a se zbytkem zůstal v prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného vznikly žalobkyni náklady v souvislosti s upomínáním žalovaného k řádnému hrazení svého závazku, a sice zasláním pěti výzev po 500 Kč v celkové výši 2 500 Kč, přičemž tyto náklady byly uhrazeny z částečné úhrady žalovaným a z důvodu prodlení žalovaného byla rovněž vyúčtována smluvní pokuta v souladu s úvěrovou smlouvou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 8 500 Kč, která byla rovněž uhrazena žalovaným v rámci jeho částečné úhrady 20 116 Kč. Žalovaný tak i nadále zůstává v prodlení se zaplacením částky 15 146 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 21. 12. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřil a současně byl nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 18 600 Kč za poplatek ve výši 5 662 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr řádně a včas vrátit do lhůty splatnosti tj. do 20. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení nevznesl proti tvrzeným skutečnostem žádné námitky a současně neprokázal, že by celou úvěrovou částku řádně a včas uhradil, má soud za to, že žalobkyni vznikl nárok na uplatnění smluvní pokuty podle čl. 2 úvěrové smlouvy, která byla kapitalizována výší 8 500 Kč a dále pak žalobkyni vznikl nárok na vyúčtování nákladů spojených s upomínáním, tj. 5 x 500 Kč za zaslané výzvy s tím, že žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 20 116 Kč, čímž nadále zůstává v prodlení s částkou 15 146 Kč. S ohledem na pasivitu žalovaného považuje soud nárok žalobkyně za dostatečně tvrzený a důkazně podložený, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení s počátkem od následujícího dne po uplynutí doby splatnosti úvěru, tj. od 21. 12. 2021. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 000 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.