9 C 258/2023-23 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 529 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, k jehož uzavření došlo prostředky umožňujícími dálkovou komunikaci, a sice prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Identita žalované byla řádně ověřena podmínkou příchozí platby ve výši 1 Kč z jeho účtu. Na základě takto uzavřené úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala řádně a včas vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč v době splatnosti, která byla stanovena na 24 měsíců od poskytnutí úvěru formou pravidelných splátek. V průběhu smluvního vztahu žalovaná předmět úvěru řádně obdržela, avšak svůj závazek řádně nehradila, když nezaplatila ani jedinou splátku, což vedlo k tomu, že žalobkyně po zaslání marné výzvy celý úvěr ke dni 30. 12. 2022 zesplatnila. Dlužná částka tak představuje jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí ve výši 330 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, úroky v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a dále pak příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, že žalovaná dle úvěrové smlouvy byla povinna tento svůj závazek žalobkyni uhradit ve smluvených měsíčních splátkách společně s poplatkem ve výši 330 Kč, dále poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč a příslušnými úroky a současně, že v případě prodlení byla žalovaná podrobně seznámena a informována o důsledcích takového jednání. S ohledem na skutková tvrzení obsažená v žalobě a toho, že žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, má soud za prokázáno, že se žalovaná dostala do prodlení, když na svůj závazek z úvěrové smlouvy nic neuhradila. Žalovaná tedy dluží žalobkyni celkem částku 14 529 Kč představující neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí ve výši 330 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, obchodní úrok ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a tyto nároky soud shledává za oprávněné. Žalobkyni dále vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z celkové částky 14 529 Kč od 15. 3. 2023 do zaplacení. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem má soud za to, že žaloba je důvodná, žalované nároky oprávněné a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.