9 C 271/2022-26 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč za poplatek ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit třemi měsíčními splátkami s tím, že poslední splátka byla splatná dne 8. 9. 2019. Žalovaná však následně ve lhůtě splatnosti, ani po této lhůtě svůj závazek vůči žalobkyni nesplnila ani částečně. Žalobkyně následně vůči žalované uplatnila sankční ujednání spočívající ve smluvní pokutě, kterou kapitalizovala částkou 5 000 Kč a dále požadovala úhradu celkové částky 2 500 Kč za opakované výzvy k zaplacení. Celkem tedy požaduje úhradu částky 21 000 Kč představující dlužnou jistinu a poplatek ve výši 16 000 Kč, náklady spojené s upomínáním ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a dále pak zákonný úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení. 4. V průběhu řízení se žalovaná k věci samé nijak nevyjádřila a nevznesla proti nárokům žalobkyně žádné námitky. 5. Z připojených důkazů a ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě má soud za prokázáno, že dne [datum] došlo mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb. § 2395 a následující a podle zákona č. 257/2016 Sb. k uzavření smlouvy o spotřebitelského úvěru, v rámci které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč za poplatek ve výši 6 000 Kč, který byl současně žalované v plném rozsahu vyplacen a který se žalovaná zavázala řádně a včas vrátit třemi měsíčními splátkami do 8. 9. 2019, což představuje splatnost poslední splátky. Skutečnost o tom, že žalované byl úvěr řádně poskytnut, má soud za prokázáno z potvrzení o vyplacení úvěru. Co se týče okolností ohledně uzavření dané úvěrové smlouvy, zde má soud za prokázáno, že toto bylo učiněno prostředky umožňujícími dálkovou komunikaci, přičemž žalovaná smluvní dokumentaci obdržela a následně podepsala elektronickou formou. Dále má soud za prokázáno, že žalovaná následně po vyčerpání úvěru své závazky řádně neplnila, když ve lhůtě splatnosti ani následně vyčerpaný úvěr včetně příslušenství nevrátila ani částečně. Uvedený závěr pak plyne zejména ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, neboť žalovaná pro svoji pasivitu v rámci řízení tuto skutečnost žádným způsobem nerozporovala. Jelikož po celou dobu řízení byla žalovaná nekontaktní a nečinná, a nevznesla proti těmto požadovaným nárokům ze strany žalobkyně žádné relevantní námitky, ani soudu nepředložila důkazy o tom, že by měla tyto závazky již zcela uhrazeny, případně zčásti, vycházel soud při posuzování těchto záležitostí pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a k ní připojených důkazů. Po podrobném prozkoumání přiložených důkazů a porovnání se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě a v jejich vzájemném kontextu má soud dostatečně za prokázáno, že jednotlivá tvrzení včetně výše uvedených jednotlivých složek dlužných částek mají oporu v přiložených důkazech. Dále pak z jednotlivých výzev k zaplacení má soud za prokázáno, že žalobkyně měla po celou dobu smluvního vztahu snahu poskytnout žalované dostatek prostoru pro doplacení dlužných částek z poskytnutého úvěru, aby tak nedošlo k potřebě podání žaloby. Na základě všech výše uvedených skutečností má tedy soud za dostatečně prokázáno, že jednotlivé nároky žalobkyně jsou oprávněné, opodstatněné a důkazně dostatečně podložené, a proto žalobě zcela vyhověl. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 140 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč a soudní poplatek ve výši 940 Kč.