9 C 293/2022-16 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 29 213 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektrickou energii na odběrné místo [ulice a číslo], [obec] a žalovaná se zavázala řádně a včas hradit zálohy na spotřebovanou elektřinu a následná vyúčtování. Žalovaná však tuto svou povinnost porušila, když řádným způsobem nehradila vyúčtování elektřiny za období od 8. 6. 2020 do 6. 5. 2021, což vedlo k přerušení dodávky elektřiny a s tím spojené náklady za montážní práce. Žalovaná takto neuhradila vyúčtování [číslo] splatné do 25. 2. 2021 na částku 29 669 Kč představující nedoplatek za odebranou elektrickou energii, dále pak vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 5. 2021 na částku 908 Kč představující náklady na odpojení a vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 6. 2021 na částku 4 636 Kč představující dlužnou spotřebovanou elektrickou energii. Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku 29 213 Kč. 2. Žalovaná se v průběhu řízení k žalovaným nárokům nijak nevyjádřila, nevznesla proti nim žádné námitky a byla nekontaktní. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila fakturu za dodanou elektřinu [číslo] splatné do 25. 2. 2021 na částku 29 669 Kč představující nedoplatek za odebranou elektrickou energii, dále pak vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 5. 2021 na částku 908 Kč představující náklady na odpojení a vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 6. 2021 na částku 4 636 Kč představující dlužnou spotřebovanou elektrickou energii, přičemž žalovaná tato vyúčtování neuhradila ani zčásti. Žalovaná byla v průběhu řízení nekontaktní, nečinná, k věci samé se nijak nevyjádřila a proti žalovaným nárokům nevznesla žádné námitky a z tohoto důvodu soud při posuzování věci mohl vycházet pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů. Na základě těchto skutečností byly nároky žalobkyně shledány opodstatněnými a dostatečně důkazně podloženými, a proto soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit celkem částku 1 769 Kč představující dvě paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka po 300 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 169 Kč.