9 C 403/2022-19 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 275,89 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o poštovním účtu, na základě které byl žalované zřízen běžný účet č. [bankovní účet] s tím, že se žalobkyně zavázala žalované zřídit a vést tento účet v české měně a žalovaná se zavázala dodržovat veškeré smluvní podmínky, zejména pak udržovat na svém účtu kladný zůstatek finančních prostředků pro účely úhrady poplatků spojených se správou tohoto účtu a dalších plateb. K tomuto účtu nebylo sjednáno povolené přečerpání finančních prostředků do záporného zůstatku, tj. úvěr kontokorentního typu. V průběhu smluvního vztahu však žalovaná porušila svou smluvní povinnost v udržování kladného zůstatku na účtu a dostala se do nepovoleného debetu v celkové výši 20 275,89 Kč, o čemž byla žalobkyní informována a vyzývána k dorovnání finančních prostředků, k čemuž však ze strany žalované nedošlo a žalobkyně tedy účet ke dni 30. 11. 2021 žalované zrušila a rovněž vyzvala žalovanou k uhrazení tohoto jejího závazku. Žalobkyní byla pak žalovaná opět dále vyzvána k dobrovolnému splnění své povinnosti, předžalobní výzvou ze dne [datum], nicméně žalovaná na svůj závazek nic neuhradila. Žalobkyni tak nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2662 a následující, na základě kterého žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o zřízení běžného účtu, na základě které jí zřídila a vedla běžný účet v české měně, bez možnosti přečerpání finančních prostředků do záporného zůstatku a žalovaná se zavázala dodržovat všechna smluvní ujednání, která následně pak žalovaná porušila tím, že se na svém účtu dostala do záporného zůstatku ve výši 20 275,89 Kč, který již následně ani po výzvách, a ni po zrušení účtu již nedorovnala, a to ani zčásti. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za to, že nárok žalobkyně je dostatečně prokázán, a to i za situace, kdy se žalovaná v průběhu řízení k záležitosti nijak nevyjádřila a nevznesla proti uplatněnému nároku žádné námitky, kterými by se soud měl zabývat. Na základě výše uvedeného soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 8 944 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 1 940 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH 1 412 Kč a soudní poplatek ve výši 812 Kč. 6. Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.