1 C 29/2024-41 — Okresní soud v Lounech

Žalobce se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení na základě tvrzení, že mezi žalobcem a žalovaným došlo , datum, k uzavření kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla. Předmětem převodu byl osobní automobil značky , typ vozidla, , RZ , SPZ, , rok výroby , rok, , barva stříbrná metalíza. Žalovaný jako kupující se zavázal zaplatit kupní cenu ve výši 30 000 Kč ve splátkách po 3 000 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci na účet č. , č. účtu, . Žalovaný uhradil celkem 3 splátky v celkové výši 9 000 Kč do 29. 6. 2023. Poslední splátka měla být zaplacena do 15. 12. 2023. K úhradě nedošlo ani na základě předžalobní výzvy zástupce žalobce ze dne 13. 11. 2023. Žalobce se proto s nárokem obrátil na soud a požaduje zaplacení částky 21 000 Kč jako nedoplatku sjednané kupní ceny a úroku z prodlení od 16. 12. 2023 do zaplacení.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Kupní smlouvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli smlouvu o převodu vlastnictví vozidla , typ vozidla, , RZ , SPZ, , rok výroby , rok, , barva stříbrná metalíza za vzájemně ujednanou kupní cenu ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit kupní cenu ve splátkách po 3 000 Kč a při podpisu smlouvy uhradil částku 3 000 Kč jako první splátku. Výzvou zástupkyně žalobce ze dne 13. 11. 2023 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 21 000 Kč jako nedoplatku kupní ceny do 7 dnů od doručení výzvy. Dle připojené obálky byla zásilka zaslána doporučeně na adresu trvalého bydliště žalovaného , datum, pod č. , hodnota, a dostala se tak do jeho dispoziční sféry.Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, kterou se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu převáděné věci ve výši 30 000 Kč, avšak ze sjednané kupní ceny neuhradil částku 21 000 Kč. Soud proto shledal uplatněný nárok po právu, když žalovaný svůj závazek nesplnil ani v dodatečné lhůtě poskytnuté v předžalobní výzvě zástupkyně žalobce. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný poskytl žalobci jiné plnění, než částku 9 000 Kč uhrazenou třemi postupnými splátkami do 29. 6. 2023. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost k zaplacení uplatněného nároku, když ten má oporu v ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Současně byly žalobci přiznány i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 007,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 050 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 000 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 970 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 750 Kč ve výši 1 207,50 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.