ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2024:1.C.365.2023.1 Datum: 2024-04-17 Předmět: o zaplacení 41 155,54 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 84 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 118a z. č. null/null Sb.", "§ 87 z. č. null/null Sb.", "§ 588 z. č. null/null Sb.", " ["smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 41 155,54 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 101 (null/null Sb.), § 2390 (89/2012 Sb.), § 84 (257/2016 Sb.), § 86 (257/2016 Sb.).
1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne , datum, žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 41 155,54 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále jen „původní věřitel“) dvě smlouvy o zápůjčce. Dle smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 25 480 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 13 513 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 24,24 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 9 231 Kč a pojistné. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 24měsíčních splátkách po 2 035 Kč. Poslední splátka byla stanovena na , datum, . Celkem byla smlouvou zavázána k zaplacení částky 48 840 Kč. Žalovaná však uhradila pouze částku 13 695,96 Kč a žalobkyně jako postupník požaduje po žalované zaplacení částky 25 724,39 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 927,73 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 538,65 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 11 486,48 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 270,55 Kč, - úroků ve výši 24,24 % ročně z dlužné jistiny, úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny do zaplacení a úrok 24,24 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení. Kromě+ toho uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení částky 15 431,15 Kč s příslušenstvím jako pohledávky z úvěrové smlouvy č. , číslo, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou dne , datum, . V průběhu řízení však vzala žalobu zpět co do nároků z této smlouvy a řízení bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Lounech č.j. 1C 365/2023-60 ze dne 5. 1. 2024. Usnesení nabylo právní moci 7. 2. 2024. Předmětem řízení tak jsou nároky ze smlouvy č. , číslo, . Žalobkyně v průběhu řízení doplnila skutková tvrzení a uvedla, že její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, když se žalované dotázal na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a sdělení informace ověřil z dokladů vyžádaných od žalované. Vycházel pak z informací, které jsou obsahem zákaznické karty z , datum, a to z jejího příjmu , částka, měsíčně. Na tomto základě dospěl k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností , právnická osoba, dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek včetně pohledávky za žalovanou a oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , které bylo odesláno dne 13. 1. 2023.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 513 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 49 % ročně), odměny za zpracování a péči o zákazníka 9 231 Kč a pojištění ve výši 3 096 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 24měsíčních splátkách po 2 035 Kč. Z bilance smlouvy – tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 13 695,96 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, a seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky za žalovanou žalobkyni a dopisem ze dne 16. 12. 2022 oznámil postoupení pohledávek žalované a současně ji vyzval k uhrazení dlužných částek do 10. dnů od data doručení tohoto dopisu. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána , datum, na adresu žalované. Dopisem ze dne 9. 3. 2023 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře „Zákaznická karta“ podepsaného žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná byla ke dni , datum, zaměstnána jako ostraha u společnosti , právnická osoba, s příjmem ve výši , částka, a pobírala invalidní důchod. Uvedla ostatní příjmy ve výši , částka, a další příjmy domácnosti , částka, . Celkem uvedla příjmy ve výši , částka, . Splátky externích závazků činily , částka, a interní splátky , částka, . Odhadem byly stanoveny výdaje žalované částkou , částka, . Tvrzené údaje byly ověřeny výplatními páskami za měsíce listopad a prosince , rok, .5. Soud má po právní stránce za to, že v posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou v obou případech uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouva o spotřebitelském úvěru, na kterou se vztahuje, zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V daném případě bylo z provedených důkazů prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalované především z údajů, které mu žalovaná sdělila jak o svých příjmech, tak i o svých výdajích. Soustředil se na ověření jeho příjmů, ale z žádného předloženého důkazu nevyplývá, že by došlo k ověření tvrzených výdajů žalované. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně v projednávané věci doplnila po podání žaloby svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem a z jakých dokladů ověřoval její právní předchůdce úvěruschopnost žalované. K důkazu předložila formulář – Kartu zákazníka, kterou žalovaná podepsala v den uzavření smlouvy. Z předloženého formuláře lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalované před poskytnutím úvěru formálně zabýval. Nepředložil však v řízení žádné listiny, z nichž byly údaje o úvěruschopnosti žalované ověřeny jeho právním předchůdcem a není patrno, že by se dne , datum, důsledně zabýval výdaji žalované. Doloženy nebyly žádné tvrzené doklady, které měl právní předchůdce žalobkyně před uzavřením žaloby shlédnout. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání ve věci samé dne , datum, nedostavila, nemohl jí soud ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., poskytnout poučení o tom, že je třeba označit důkazy k prokázání jejího tvrzení o tom, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí ověřil před poskytnutím úvěru žalované její schopnost úvěr splatit, když tato poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).6. Soud nen
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.