1 C 386/2023-59 — Okresní soud v Lounech

Žalovaná s žalobkyni uzavřela prostředky na dálku v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dne , datum, úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. a podrobně popsala metodiku, kterou postupovala. Poskytnutý úvěr a sjednané poplatky za poskytnutí úvěru, za bezpečnou splátku, za SMS servis byla žalovaná zavázána splácet v 24 měsíčních splátkách. Úvěr byl žalobkyní vyplacen dne , datum, na účet č. , č. účtu, označený ve smlouvě. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, uhradila 5 955 Kč v průběhu trvání smlouvy a žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek splatných dne , datum, ve výši 500 Kč; dne , datum, ve výši 500 Kč; dne , datum, ve výši 500 Kč; dne , datum, ve výši 500 Kč; dne , datum, ve výši 500 Kč, celkem 2 500 Kč. Dále požaduje zaplatit částku 1 630 Kč jako náklady upomínání ze dne , datum, ve výši 300 Kč; dne , datum, ve výši 300 Kč; dne , datum, ve výši 300 Kč; dne , datum, ve výši 300 Kč; dne , datum, ve výši 300 Kč; dne , datum, ve výši 130 Kč. Dále žalobkyně eviduje ke dni sepsání návrhu pohledávku za žalovanou ve výši 13 267 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 915 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč úroku ve výši 1 470 Kč. Z vynaložených nákladů upomínání požaduje uhradit částku 1 290 Kč a na smluvních pokutách žádá částku 2 000 Kč. Žádá po žalované též zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 13 267 Kč od 10. 7. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 10. 7. 2023 do 25. 7. 2023 byl zákonný úrok kapitalizován částkou 87,23 Kč. Žalovaná byla o zaplacení pohledávek žalobkyně upomenuta naposledy zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 9. 6. 2023.Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, neboť zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a žalovaná se k jednání nedostavila.Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jako spotřebiteli bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky vč. poplatku ve výši 3 760 Kč v 24 splátkách a byla zavázána hradit poplatek za korunový odklad ve výši 990 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně, poplatek za doplňkovou službu SMS servis 49 Kč měsíčně. Smlouva dále obsahuje ujednání o nákladech na upomínání ve výši 300 Kč, smluvní pokutě ve výši 500 Kč a úroku z prodlení. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně. Na místě podpisu žalované je uvedené kód , Anonymizováno, . Z bilance smlouvy lze uzavřít, že ve prospěch pohledávek žalobkyně bylo zaplaceno 5 955 Kč. Dle potvrzení ověření bonity klienta, bylo před poskytnutím úvěru vycházeno z příjmu žalované ve výši 9 500 Kč (mateřská), dalších příjmů domácnosti 40 000 Kč a dvou vyživovacích povinností. Současně bylo přihlíženo ke splátkám jiným společnostem ve výši 600 Kč. Ověřováno bylo též, zda žalovaná není vedena v registrech , Anonymizováno, se závěrem, že na ni exekuce vedena není. Z předloženého výpisu z účtu , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaná v měsíci květnu 2022 hospodařila s minusovým zůstatkem, za situace, kdy na účet došly další platby z poskytnutých půjček od jiného věřitele. Dle potvrzení o platbě byla částka , částka, poukázána na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Dle sdělení , jméno FO, a.s. je účet č. , č. účtu, účtem žalované. Dopisem ze dne , datum, , odeslaným dle poštovního podacího archu žalované dne , datum, , byla žalovaná žalobkyní upomenuta o zaplacení částky 4 470 Kč a dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzývána k zaplacení částky 13 267 žalobkyní. Předžalobní výzvou ze dne 9. 6. 2023, podaným dle podacího listu k poštovní přepravě 12. 6. 2023, byla žalovaná upomenuta o zaplacení do 30 dnů od sepsání výzvy zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání.V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Toto prověření v tomto případě dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ohledně výše příjmu a bylo tak vycházeno z příjmů, které žalovaná deklarovala. Nebyly ověřovány ani faktické výdaje žalované spojené s bydlením (např. dokladem SIPO apod.) a rovněž tak není patrno, že by byla věnována pozornost přístupu žalované k plnění dalších závazků, jejichž existence je zřejmé i z předloženého výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, . Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , kdy soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil (např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka, daňovým přiznáním apod.). Poskytovatel úvěru je povinen zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje zájemce o úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedené finanční prostředky čerpala. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, byla povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení §