12 C 149/2023-28 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu se žalovanou dodávala žalované elektrickou energii do odběrního místa , adresa, , a žalovaná tuto energii odebírala. Za tento odběr pak žalované vystavila fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností do , datum, za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , ve které žalobkyně zohlednila žalovanou zaplacené zálohy. Ani přes zaslanou předžalobní výzvu žalovaná žalovanou částku neuhradila.2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.3. Z předložených důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny s tím, že odběrní místo bylo , adresa, . Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností do , datum, za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , ve které žalobkyně zohlednila žalovanou zaplacené zálohy. Bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za odběr elektřiny do odběrního místa , adresa, , celkem částku , částka, , když žalovaná uhradila pouze , částka, . Dále bylo prokázáno, že žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky. Nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku uhradila.4. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že návrh je důvodný, neboť bylo prokázáno, že ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na základě které žalobkyně dodala žalované do shora uvedeného odběrního místa elektrickou energii, žalovaná se za tuto zavázala zaplatit kupní cenu, což neučinila. Soud dospěl k závěru, že nárok, pokud se týká jistiny, je důvodný.5. Soud vyhověl i návrhu, pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když jeho výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).