13 C 94/2023-58 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku výše uvedenou s tím, že původní věřitel se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které původní věřitel žalovanému poskytl úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaný byl zavázán původnímu věřiteli uhradit úvěr v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Dále původní věřitel se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které původní věřitel žalovanému poskytl úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaný byl zavázán původnímu věřiteli uhradit úvěr v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Žalobkyně specifikovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu celkové dlužné částky.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z listin založených ve spisu má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne , datum, nepochybně řádně a platně smlouva o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal dluh hradit v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Dále má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne , datum, nepochybně řádně a platně smlouva o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal dluh hradit v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Soud má za prokázané, že žalovaný byl seznámen se smluvními podmínkami z obou smluv. Skutečnosti tvrzené žalobkyní jsou v souladu s historií dluhů předloženého žalobkyní. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) postoupil žalobkyni pohledávky vyplývající z uvedených úvěrových smluv v celé výši včetně veškerého příslušenství. Z výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou.4. Takto prokázané dílčí skutečnosti soud shrnul v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. V tomto případě bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny výše uvedené úvěrové smlouvy, na základě kterých mu byla poskytnuta částka ve výši , částka, a , částka, , když žalovaný se zavázal hradit tyto dluhy v 24 měsíčních splátkách po , částka, a v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Nebylo však prokázáno, že žalovaný by svůj dluh v celkové výši , částka, uhradil, a soudu proto nezbylo, než návrhu žalobkyně vyhovět a uložit žalovanému zaplatit shora uvedenou částku se zákonným úrokem z prodlení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .