14 C 149/2024-20 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 18. 3. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 150,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu číslo , č. účtu, , když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěru až do sjednaného limitu 5 000 Kč, když dodatkem ke smlouvě ze dne , datum, došlo k navýšení limitu na částku 23 000 Kč a žalovaný byl zavázána hradit úrok ve výši 15 % p.a. žalovaný v současné době dluží z uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni částku ve výši 27 150,36 Kč a dále specifikované příslušenství. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu a pokoušela se celou věc vyřešit smírnou cestou.V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě souhlasila žalobkyně s uvedeným postupem již v žalobě a žalovanému soud doručil usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 149/2024-14, které nabylo právní moci dne 4. 7. 2024, když žalovanému bylo doručeno uložením.Z listin založených ve spisu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepochybně řádně a platně smlouva o úvěru na sporožirovém účtu, když skutečnosti tvrzené v žalobě jsou zcela v souladu s listinnými důkazy, které byly soudu žalobkyní předloženy. Žalobkyně prokázala, že se pokoušela celou věc řešit prostřednictvím své právní zástupkyně smírnou cestou, avšak zjevně bezúspěšně.Takto prokázané dílčí skutečnosti soud shrnul v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená úvěrová smlouva, na základě, které mu byla poskytnuta částka, která v rozsahu odpovídajícím žalované částce není dosud uhrazena. Soudu tak nezbylo než návrhu žalobkyně vyhovět.Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. v částce 2 539 Kč, sestávající se zaplaceného soudního poplatku v částce 1 087 Kč a odměny za zastoupení advokátem v částce 900 Kč dle § 14b odst. 1, písm. b) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tři úkony právní služby po 300 Kč), tří režijních paušálů po 100 Kč a dále 21 % DPH. když právní zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH.