14 C 288/2023-32 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě žalovaného, když příslušná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny číslo: [číslo] byla uzavřena dne [datum]. Za období od 24.7.2022 do 28.2.2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku ve výši 30 227,63 Kč, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], když žalovaný tuto částku neuhradil. 2. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovanému bylo usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 288/2023 - 11 ze dne 9.11.2023 doručeno uložením do datové schránky, když toto usnesení nabylo právní moci dne 20.11.2023. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do příslušného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala předmětné částky specifikované výše, ze kterých žalovaný ničeho neuhradil. 4. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V tomto případě bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na základě výše uvedené smlouvy dodávala elektřinu na ve smlouvě uvedené odběrové místo, přičemž příslušené odběry žalobkyně řádně vyfakturovala, ale nebylo prokázáno, že by žalovaný předmětný dluh uhradil. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 210 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 500 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 378 Kč, celkem 3 388 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nemohl přiznat právnímu zástupci žalobkyně jeho návrh na uhrazení náhrady nákladů řízení v částce 10 793,20 Kč, neboť v tomto případě se jednalo o formulářovou žalobu a přiznání takovýchto nákladů řízení by bylo v rozporu se zavedenou judikaturou.