17 C 5/2024-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 33 959 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 10 290 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč a s případnými dalšími poplatky ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Totožnost žalovaného byla ověřena z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 30 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze 13 121 Kč, a to i když jednou využil sjednané služby korunového odkladu splatnosti. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku 33 959 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 23 749 Kč, dlužný úrok ve výši 4 410 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 1 330 Kč (4 × 300 Kč a 1 × 130 Kč), smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč (3 × 500 Kč) a dlužný poplatek za využití služby korunového dokladu splatnosti ve výši 2 970 Kč, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši 223,30 Kč, a následně z běžícího zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Žalovaný v řízení na základě výzvy soudu svým postojem dal najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní po posouzení jeho úvěruschopnosti dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 10 290 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v 24 pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila 49,10 %. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces ve výši 300 Kč za každý měsíc vymáhání. Na základě smluvního ujednání byl žalovaný oprávněn využít službu tzv. korunového odkladu splatnosti, přičemž výše poplatku za tuto službu činila 2 970 Kč. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného, potvrzení o provedení ověření bonity klienta, výpis z účtu žalovaného, metodika posouzení úvěruschopnosti klienta/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 30 000 Kč prostřednictvím svého bankovního účtu č. [bankovní účet] /viz potvrzení p úhradě, sdělení [právnická osoba] [příjmení] a.s./, se splácením splátek se však dostával do prodlení, celkově uhradil částku 13 121 Kč, přičemž dne [datum] využil služby tzv. korunového odkladu splatnosti /viz výpis čerpání, splátek a úhrad/ a dlužné částky neuhradil ani přes výzvy žalobkyně /viz výzva ke splacení/. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku včetně dokladu o odeslání/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru a případně dalšími poplatky za volitelné služby vrátit v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 30 000 Kč, nehradil však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku 33 959 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši 23 749 Kč, nesplaceným smluvním úrokům ve výši 4 410 Kč, poplatku za využití služby tzv. korunového odkladu splatnosti ve výši 2 970 Kč, smluvní pokutě za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč (3 × 500 Kč) a sjednaným poplatkům za každý měsíc vymáhání v celkové výši 1 330 Kč. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila, tedy dílem v kapitalizované podobě a dílem v podobě dále běžící až do zaplacení. 12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 537 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 359 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního