17 C 54/2024-17 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 12. 9. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 126 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 15. 5. 2022 do 15. 9. 2022, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 14 776 Kč a z poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy z důvodu neplacení pojistného. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Žalovaný v řízení na základě výzvy soudu svým postojem dal najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Rumunska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 3 694 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní /viz pojistnou smlouvu, pojistné podmínky včetně sazebníku poplatků/. Žalovaný žalobkyni neuhradil svůj dluh za období od 15. 5. 2022 do 15. 9. 2022 v celkové výši 15 126 Kč, z čehož částka 14 776 Kč odpovídá dlužnému pojistnému a částka 350 Kč poplatku za předčasné ukončení smlouvy z důvodu neplacení pojistného, který byl mezi stranami sjednán. Žalobkyně žalovaného dopisem vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný dluh nezaplatil ani v dodatečné lhůtě, a proto pojistná smlouva zanikla ke dni 14. 9. 202. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky i před podáním žaloby /viz upomínka k zaplacení dlužného pojistného, pokus o smír, oznámení o ukončení pojistné smlouvy, předžalobní výzvu včetně dokladu o odeslání/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Dle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle ust. § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle ust. § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle ust. § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2807 o. z. je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. 8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] platně sjednána pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný však nesplnil svou základní povinnost, a to platit pojistné, když nezaplatil sjednané pojistné ve výši 14 776 Kč za období od 15. 5. 2022 do 15. 9. 2022, a to ani v dodatečné lhůtě od doručení upomínky. Vzhledem k nezaplacení pojistného smlouva zanikla uplynutím dne 14. 9. 2022. Soud tak vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost toto pojistné za uvedené období zaplatit. Žalobkyně rovněž požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit smluvně sjednaný poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, čemuž soud taktéž vyhověl, jelikož se jedná o nárok vyplývající ze smluvního ujednání stran. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 15 126 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 10. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 126 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.