9 C 216/2024-21 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 485 Kč. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru č. , číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ze dne , datum, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč za poplatek ve výši 23 491 Kč, který se žalovaná zavázala řádně a včas zaplatit v 21. měsíčních splátkách po 2 071 Kč. Žalovaná v průběhu smluvního vztahu však na svůj závazek v celkové výši 43 491 Kč uhradila pouze částku 2 071 Kč a se zbytkem zůstala v prodlení. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. Vzhledem k tomu, že žalovaná do dnešního dne svůj závazek vůči žalobkyni zcela neuhradila, nezbylo žalobkyni než se svého nároku domáhat soudní cestou.3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah v režimu obchodního zákoníku podle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. na základě kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované požadovaný úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr řádně a včas vrátit formou 21. měsíčních splátek po 2 071 Kč společně se souhrnným poplatkem ve výši 23 491 Kč, tj. celková splatná částka činil 43 491 Kč. Soud má dále za prokázáno, že žalovaná v průběhu smluvního vztahu uhradila pouze částku 2 071 Kč a se zbytkem ve výši 39 485 Kč (z čehož částka 19 543,13 Kč tvoří jistinu a částka 19 941,87 Kč zbytek neuhrazeného poplatku) se dostala do prodlení. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou a tato skutečnost pak byla žalované oznámena. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný tak, že žalovaná dluží žalobkyni na jistině částku 19 543,13 Kč a na dlužném poplatku částku 19 941,87 Kč a dále pak dlužné příslušenství, které je specifikováno ve výroku. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaná se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřila, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 3 758 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 580 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.