9 C 397/2023-20 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 596,46 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy ze dne , datum, o sdružených službách o dodávkách elektřiny do odběrného místa , adresa, za účelem podnikání, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii na dané odběrné místo a žalovaný se zavázal za takto spotřebovanou elektrickou energii dle provedeného odpočtu řádně zaplatit. Žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování č. , hodnota, za období od 2. 4. 2022 do 4. 1. 2023 na částku 21 496,46 Kč splatnou dne 30. 1. 2023. Tuto částku poté žalovaný ani zčásti neuhradil. Žalovaný byl následně ze strany žalobkyně vyzýván ke splnění svých povinností, za což byla žalovanému poté naúčtována částka 100 Kč, jakožto vzniklé náklady za upomínání. Tuto částku měl poté žalovaný uhradit do 30. 1. 2023, což rovněž neučinil. Žalobkyni tedy nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou s tím, že žalovaný je povinen jí zaplatit částku 21 596,46 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 496,46 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný byl v průběhu řízení nečinný, nekontaktní a proti uplatněným nárokům nevznesl žádné námitky.5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal odebírat od žalobkyně elektrickou energii po celou dobu platnosti uzavřené smlouvy a za dodanou energii řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila fakturu za dodanou elektřinu č. , hodnota, se splatností do 30. 1. 2023 za spotřebu elektřiny v období od 2. 4. 2022 do 4. 1. 2023 ve výši 21 496,46 Kč. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovaného upomínala k řádnému splnění svých povinností ohledně úhrady vyúčtování, přičemž za toto si žalobkyně naúčtovala částku 100 Kč jakožto vzniklých nákladů na upomínání. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nekontaktní a nečinný, k nárokům obsaženým v žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a nevznesl žádné námitky, soud pak tedy při hodnocení věci vycházel pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, ze kterých vyplývá, že žalovaný za uvedená období dluží žalobkyni za odebranou elektrickou energii částku 21 496,46 Kč a současně má soud za prokázán oprávněný nárok žalobkyně na výše uvedené náklady za upomínání a dále na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč, neboť žalovaný na odběrném místě provozoval podnikatelskou činnost. Na základě výše uvedených skutečností soud tedy považuje nároky žalobkyně za odůvodněné, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení plynoucí ze splatnosti vyúčtování, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 316 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 864 Kč. Výše nákladů řízení byla určena dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.