11 C 16/2024-133 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 78 507,52 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný dříve z pozice pachtýře užíval ucelenou zemědělskou půdu na základě smluv o zemědělském pachtu (či dalších užívacích titulů), a to od propachtovatelů , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Po zániku těchto smluv uzavřeli všichni výše uvedení propachtovatelé smlouvy o zemědělském pachtu s žalobcem, a to s trváním pachtu od , datum, . Žalobce má tak od tohoto dne oprávnění tuto půdu užívat a požívat pro své zemědělské účely a potřeby. Bezdůvodným zadržením půdy způsobuje žalobci finanční škodu, která každým takto promarněným dnem narůstá, a to minimálně o ujednané pachtovné od , datum, , k němuž je nezávisle na protiprávním jednání žalovaného žalobce povinen. Žalovaný výše popsaným protiprávním jednáním způsobil žalobci škodu na vynaloženém pachtovném dle výše specifikovaných smluv se jmenovanými propachtovateli, pachtovného za pozemky o rozloze 78 855 m² se souhrnnou částkou 91,69 Kč/den (, adresa, ), za pozemky o rozloze 11 195 m² se souhrnnou částkou 10,30 Kč/den (, jméno FO, ), za pozemky o rozloze 44 968 m² se souhrnnou částkou 37,24 Kč/den (, jméno FO, ). Celková výše zbytečně vynaložených nákladů v podobě řádně placeného pachtovného (včetně souvisejících ostatních ploch v ceně 9,76 Kč/den) činí 148,99 Kč/ den, a tedy k dnešnímu dni celkem 9 088,39 Kč. Žalobce připojil k žalobě tabulku s výpočtem požadované částky. Překvapivou a nepoctivě působenou nemožností využívat tuto ucelenou zemědělskou půdu došlo konkrétně ke škodě vzniklé z důvodu již vynaložených nákladů žalobce v podobě koupě a následného znemožnění využití vstupů pro jeho zemědělskou činnost, které žalobce v dobré víře zakoupil, neboť plánoval tyto využít na celou výměru (tedy na 12,08 ha) propachtované zemědělské půdy zde řešené, k níž mu žalovaný protiprávně znemožňuje dávno po nabytí užívacího titulu přístup. Konkrétně žalobce zakoupil pro řešenou půdu 1 130 kg ledku amonného za částku ve výši 27 756,19 Kč na ošetření této půdy, se stejným záměrem zakoupil 56,45 l cliniku za částku ve výši 11 612 Kč a osiva tritikale o hmotnosti 2 258,62 Kg za částku ve výši 30 050,94 Kč. Vše výše uvedené žalobce zakoupil v očekávání, že bude moci využívat propachtovanou zemědělskou půdu tak, jak vymezuje zákonná úprava i konkrétní smluvní ujednání, kdy zejména důvodně očekával, že od , datum, započne bez jakéhokoliv omezení na ucelené zemědělské půdě s pomocí těchto vstupů hospodařit, a to za účelem své zemědělské výroby. Zbytečně vynaložené náklady za výše zmíněné vstupy činí 69 419,13 Kč.2. Žalobce na základě opakovaných výzev soudu v následných podáních a při jednání specifikoval, že zamezení užívání žalobcem propachtované půdy spočívá pouze v nepředání všech pozemků specifikovaných v pachtovních smlouvách uzavřených s propachtovateli ke dni vzniku pachtu žalovaným žalobci. Jiné jednání netvrdí. Pokud jde o nevydání půdy, v zemědělské oblasti platí řada dlouhodobých, obecně uznávaných nejen pozitivně-právních pravidel a zvyků, mj. pozemky si napřímo vydávají samotní zemědělci bez ingerence vlastníků, zemědělská půda je vydávána/předávána bez dalšího k hospodaření nového uživatele, typicky tedy půda podmítnutá, nezaplevelená atd. Žalobce vyzýval žalovaného k předání pozemků za vlastníky, kdy vycházel z ustanovení občanského zákoníku, kdy nový pachtýř analogicky jako nový nájemce se může této povinnosti napřímo domáhat od předchozího pachtýře. Žalobce zmocnění od původních vlastníků neměl. Žalovaný uznal svoji povinnost k vydání předmětných pozemků žalobci, když v přípise pod názvem “Předání pozemků” výslovně informoval žalobce o tom, že předává pozemky p. , jméno FO, , p. , jméno FO, , p. , jméno FO, , se kterými má ukončenou nájemní smlouvu, aby pak na stranu druhou při specifikaci půdy (kterou fakticky vydává/hodlá vydat) uvedl zcela odlišné pozemky, a to jen z důvodu, že ty správné neměl nikdy v úmyslu vydat, jelikož se je rozhodl držet jako “rukojmí” pro jím zamýšlená a iniciovaná vyjednávání nad vzájemným užíváním půdy s žalobcem a také proto, že část této již přenechal panu , jméno FO, . Škodu ve výši vynaloženého pachtovného žaluje za období od , datum, (počátek předmětných pachtovních smluv, respektive předmětného pachtovního roku) do , datum, včetně, tj. celkově 61 dnů x 148,99 Kč/den, když žalovaný měl k datu , datum, , kdy byly ukončeny jeho pachtovní vztahy, resp. kontinuálně zahájeny obdobné pachtovní vztahy žalobce, tyto předat v konkrétním stavu. Výpovědní lhůta ke skončení pachtu dle smluv uplynula dnem , datum, , když žalovanému byly veškeré výpovědi doručeny s účinností k , datum, a pachtovní vztah skončil uplynutím výpovědní doby jednoho roku. Tuto skutečnost potvrdil několikrát i samotný žalovaný, a to ať již před začátkem řízením (tj. písemně v říjnu roku 2023), v průběhu mediace či posledně při samotném jednání. Tuto povinnost nesplnil a vzhledem k charakteru a předmětu pachtu tuto nelze jakkoli plnit dodatečně. Jedno nesplnění v jeden okamžik znamená absolutní nesplnění. Žalobce trvá dále na tom, že otázka nepředání probíraných pozemků historicky žalovanému není vůbec předmětem tohoto řízení a že v tomto typu řízení, kdy je soud povinen zabývat se formální (nikoli materiální!) pravdou, je to nadbytečné. Předání pozemků v tom smyslu totiž bez dalšího vyplývá z nerozporovaných pachtovních smluv žalovaného s propachtovateli, respektive podstaty pachtovního vztahu, odkazu v závěru smluv na obecnou zákonnou úpravu (tj. občanského zákoníku), kde povinnost předat pozemky (půdu) do užívání pachtýři je esenciální povinností a náležitostí. Nepřímo pak samozřejmě z již provedených výpovědí těchto smluv. Nezávisle na jakémkoli právním hodnocení a okolností vztahu žalovaného s jednotlivými propachtovateli (tedy zcela nezávislými vztahy na žalobci) měl žalovaný tvrzenou povinnost vůči žalobci k tvrzenému datu. Pachtovné , tituly před jménem, , jméno FO, , panu , jméno FO, a , jméno FO, žalobce řádně uhradí v říjnu 2024. Pokud jde o tvrzenu škodu na nakoupených vstupech, clinic, osivo tritikále a ledek amonný, byl zakoupen na všechny propachtované pozemky. Žalobce jako dobrý hospodář nakupuje tyto vstupy na půdu, kterou v relevantním období obhospodařuje. Tedy nenakupuje „do zásoby“ či „na sklad“. Všechny vstupy v zemědělství mají své užití, a to i dobu a způsob užití.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítl vadnost celé konstrukce žalobou uplatněného nároku. Skutková tvrzení ve vztahu k uplatněnému nároku jsou zcela nedostatečná, nesouvisející, neúplná a netvoří ucelený řetězec, z něhož by bylo možno dovodit splnění zákonných předpokladů pro vznik nároku na náhradu škody. Žaloba nespecifikuje, jakou půdu žalovaný odmítá vydat. V předžalobních výzvách i v textu žaloby žalobce psal o ucelených půdních blocích a odkazoval na evidenci ve veřejném registru půdy a domáhal se vydání půdních bloků tzv. DPB, které ovšem v převážné části vůbec nekorespondují s pozemky, které jsou předmětem pachtovních smluv s vlastníky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Tyto pozemky nebyly žalovanému nikdy předány a žalovanému již z tohoto titulu nemohla vzniknout povinnost tyto pozemky dále těmto vlastníkům vydávat, natož je vydávat přímo žalobci. Z povahy věci nelze po pachtýři při skončení pachtu požadovat vrácení předmětu pachtu, když propachtovatel při vzniku pachtu předmět pachtu pachtýři vůbec nepředal. Tedy jestliže sám propachtovatel nesplnil vůči pachtýři svoji povinnost, nemůže následně pachtýře tížit povinnost, jejíž splnění pachtýři znemožnil právě propachtovatel. Žalovaný v žalovaném období žádný z předmětných pozemků neužíval ani v jejich užívání žalobci jakýmkoli jiným způsobem nebránil. Ze zápisu ve veřejném registru půdy LPIS vyplývá, že sám žalobce užívá od roku 2022 značnou část předmětných pozemků v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně pozemky par. č. , Anonymizováno, přičemž toto jsou pozemky, které jsou s odkazem na žalobcem předložené pachtovní smlouvy zřejmě předmětem této žaloby, resp. nároku z předání těchto pozemků odvozené. Pozemky, které v minulosti žalovaný užíval, žalobci předal přípisem označeným jako předání pozemků z října 2023. Rovněž má za to, že pouhými doklady o nákupu postřiků, hnojiva a osiva a jejich údajné nepoužití na konkrétní zemědělské půdě nemohla žalobci vzniknout jakákoliv škoda, neboť použití těchto komodit není vázáno na konkrétní zemědělskou půdu, není vázáno na konkrétní časové období. Tyto prostředky lze použít na jiné zemědělské půdě, skladovat je, prodat je apod. Ve vztahu k nároku na zaplacení pachtovného z pachtovních smluv předložených žalobcem vyplývá, že pachtovné je splatné až ročně pozadu, tedy v žalovaném období nebyl žalobce povinen dle předložených pachtovných smluv pachtovné hradit. Má za to, že v daném případě by se jednalo o neoprávněné užívání cizí nemovité věci, bylo by zapotřebí takový nárok posuzovat z titu