14 C 323/2025-24 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 24. 7. 2025 žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 47 951,30 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že , právnická osoba, . (dále jen „předchozí věřitel“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření číslo , č. účtu, , na základě, které byl poskytnut žalovanému překlenovací úvěr ve výši 280 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, úvěr byl zesplatněn k 31. 7. 2024. Ke dni zesplatnění činila dlužná pohledávka nesplacenou jistinu s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě řádně specifikovala, jak dospěla k výpočtu žalované částky a současně řádně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci.2. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalované bylo příslušné usnesení č.j. 14 C 323/2025-14 ze dne 16. 10. 2025 doručeno uložením v souladu s ustanovením § 50m o.s.ř.3. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované překlenovací úvěr ve výši 280 000 Kč, který byl čerpán dne , datum, , přičemž žalovaná překlenovací úvěr řádně uhradila, avšak současně čerpala úvěr ze stavebního spoření ve výši 167 263 Kč, avšak z této částky neuhradila částku žalovanou. Soud v této souvislosti provedl dokazování jednak příslušnou smlouvou, úvěrovými podmínkami žalobkyně, příkazem k provedení platby, výpisem z účtu překlenovacími úvěru, výpisem z účtu úvěru ze stavebního spoření, když soud má za prokázané, e skutečnosti tvrzené v žalobě jsou v souladu s těmito listinnými důkazy. Současně soud provedl důkaz přípisem ze dne 10. 6. 2024, kterým byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění pohledávky. V neposlední řadě soud provedl dokazování listinami, kterými žalobkyně prokazuje svou aktivní legitimaci ve věci, jakožto i oznámení o postoupení pohledávky žalované.4. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva.5. Soud má za to, že v posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena v souladu s ustanovením § 497 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku smlouva o úvěru. V souladu s ustanovením § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovaná sjednaný úvěr čerpala. Protože řádně nesplácela, byla smlouva zesplatněna a žalobkyně se tak po právu domáhá zaplacení výše uvedené částky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku uhradila. Soud proto shledal návrh důvodným a návrhu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny a sjednaného úroku z dlužné jistiny. Úrok z úvěru je cena (úplata) za užívání poskytnutých peněžních prostředků, a proto má dlužník zásadně platit tento úrok za skutečnou dobu užívání, tj. do doby skutečného vrácení úvěru věřiteli. V řízení nebylo prokázáno, že by si strany smlouvy o úvěru ohledně placení úroku dohodly něco jiného.6. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Soud proto žalobkyni přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 823 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 919 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkony právní služby po 700 Kč z tarifní hodnoty 47 951,30 Kč odpovídající jistině dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), tři režijní paušály po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 504 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud má za to, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ( advokátní tarif). Dle soudu jedná o tzv. „formulářovou žalobu“ mající podobu využitého (ustáleného) vzoru, kterou je uplatňován postoupený nárok žalobkyně vůči spotřebiteli ze smlouvy o úvěru (skutkově i právně obdobné věci) , vymáhané plnění nepřesahuje 50.000 Kč. Tato právní úprava vychází ze skutečnosti, kdy pro advokáta žalobce je méně náročné provádění opakujících se úkonů právní služby než v případě individuálně specifikované věci.7. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění. Lhůta k plnění určená soudem nevylučuje možnost uzavření následné dohody o jiné lhůtě k plnění mezi žalobkyní a žalovaným.