9 C 138/2025-21 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 770 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, . Na základě této smlouvy č. , hodnota, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do smluvené doby splatnosti, tj. do 16. 12. 2023 včetně příslušenství. Žalovaný se následně dostal do prodlení, když ve stanovené lhůtě splatnosti svůj závazek vůči poskytovateli úvěru nezaplatit ani z části. Tímto došlo k uplatnění sankčního ujednání ve formě smluvní pokuty a ke vzniku nákladů na vymáhání, které by jinak nevznikly, pokud by žalovaný dodržel své povinnosti plynoucí ze smlouvy. Pohledávka byla následně postoupena ze společnosti , právnická osoba, na současnou žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž fakticky k převodu této pohledávky na žalobkyni došlo dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Celková částka, se kterou zůstal žalovaný v prodlení, činí 18 770 Kč a představuje jistinu ve výši 16 000 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 2 720 Kč a paušální náhradu nákladů za upomínání ve výši 50 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a příslušenství spočívající v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1 117,81 Kč a zákonném úroku z prodlení ve výši 15 % z jistiny od 8. 6. 2024 do zaplacení. Předžalobní výzva pak byla žalovanému zaslána 17. 10. 2024, avšak žalovaný ani po této výzvě svůj závazek vůči žalobkyni ani částečně nesplnil. Žalobkyni tedy nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou.3. V průběhu řízení se žalovaný k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil a proti nárokům žalobkyně nevznesl žádné námitky.4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů, má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut ve výši 16 000 Kč a žalovaný se tímto zavázal svůj závazek řádně a včas vrátit včetně smluveného příslušenství nejpozději do 16. 12. 2023. Rovněž pak z důvodu pasivity žalovaného v rámci tohoto řízení má soud za prokázáno, že žalovaný porušil své smluvní závazky, když ve lhůtě splatnosti svůj závazek neuhradil ani z části. Soud má pak rovněž za prokázáno, že došlo k důvodnému uplatnění sankčního ustanovení ve formě smluvní pokuty, když toto ujednání je obsaženo přímo v úvěrové smlouvě. Dále pak soud považuje za prokázán nárok na náhradu nákladů spojených s vyzýváním a upomínáním žalovaného, přičemž paušální částka 50 Kč vyplývá přímo z úvěrové smlouvy a částka 265 Kč vyplývá z doložení jednotlivých provedených úkonů v rámci upomínání žalovaného. Výpočty jednotlivých částek poté vyplývají z předložených důkazů žalobkyní. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, , IČO , IČO, byla uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, na základě které byla poté ke dni , datum, na současnou žalobkyni převedena pohledávka za žalovaným a že tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 252 Kč, což představuje odměnu za 3 úkonu právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.