9 C 170/2025-19 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 106 Kč. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ze dne , datum, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala následně vrátit poskytovateli společně se souhrnným poplatkem ve výši 14 525 Kč formou 78. týdenních splátek po 315 Kč. Žalovaná v průběhu smluvního vztahu na svůj závazek uhradila pouze částku 1 600 Kč a se zbytkem zůstala v prodlení. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ze společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, na současnou žalobkyni. Žalovaný nárok představuje v současné době celkem částku 20 106 Kč, což představuje jistinu ve výši 8 400 Kč, dlužný souhrnný poplatek ve výši 11 706 Kč a příslušenství spočívající v obchodních úrocích a úrocích z prodlení.3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a podle z.č. 257/2016 Sb. na základě kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované požadovaný úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr řádně a včas vrátit společně s příslušnými poplatky a úroky pravidelnými týdenními splátkami s tím, že žalovaná na svůj závazek po celou dobu uhradila pouze 1 600 Kč. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou a tato skutečnost pak byla žalované oznámena. Ke dni postoupení pohledávky tak celková dlužná částka představovala 20 106 Kč, což představuje jistinu ve výši 8 400 Kč, souhrnný poplatek ve výši 11 706 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 453,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 268 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 8 400 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 8 400 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaná se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřila, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 378 Kč, což je odměna za 2 úkony právní služby po 300 Kč, odměna za 1 úkon právní služby za 400 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 273 Kč a soudní poplatek ve výši 805 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.